Z historicky známých informací vyplývá, že starší ženy neměly v minulosti jednoduchý život. A nejde jen o středověké čarodějnické procesy, i když…
Právě středověké hony na čarodějnice patří k jednomu z nejvýraznějších ukazatelů. Starší ženě kolikrát stačilo žít si po svém a třeba jen minimálně rozumět bylinkám a léčení a hned bylo zle. Jako by tyto ženy byly ztělesněním nebezpečí a nejistoty. Ale opravdu to tak bylo?
V minulosti bylo o starých ženách také prohlašováno, že požívaly lidské vnitřnosti, mohly mučit vaše dítě, pokud jste si je znepřátelili, anebo vás třeba mohly uhranout pohledem nebo rovnou zabít, což bylo určitě dáno tím, že už nemenstruovaly. Jak prosté. V dřívějších společenstvích totiž lidi děsil fakt, že ženy od určitého věku nemohou mít děti, čímž ztrácí svou produktivitu a službu společnosti. A co se ženou, která není užitečná?
Možná si říkáte, že je dobře, že jsou tyto staré časy už dávno pryč. Ale co když se něco z toho přeneslo i do současnosti? Co nám třeba ukazují média? Můžeme se v nich dozvídat příběhy žen po padesátce, po šedesátce? Jen velmi málo. Západní společnost totiž pořád tak úplně neví, kam starší ženy zařadit. A tak po dosažení určitého věku prostě „zmizí“.
V mnoha ohledech to ale dnešní starší ženy mají mnohem jednodušší nežli ženy, které se narodily do starověkého nebo středověkého období. Proč? Podívejte se s námi.
1. V Egyptě neexistovaly
Kromě válečných zajatkyň nejsou v egyptské společnosti zmínky o tom, že by se ve starověké egyptské populaci vyskytovaly starší ženy. Jedním z důkazů je také to, že starší ženy jsou jen velmi zřídka zobrazovány v egyptském umění.
Stáří se obecně v kultuře nezobrazovalo. Tedy speciálně stáří žen. Ty byly zobrazovány jako mladé atraktivní krásky, jakmile zestárly, nebyl důvod je zařazovat jako objekty uměleckých kreseb. U mužů jejich stáří naopak nevadilo – vždyť kolik známe portrétů významných mužů v pokročilém věku, jako života znalých, moudrých starců.
Historikové zjistili, že pokud už se přece jen staré ženy v uměleckých dílech objevují, jde o válečné zajatkyně. Zobrazování ošklivých a starých zajatkyň totiž mělo ukazovat úspěchy nebo výhru v bitvě. Ženy z jiných států byly považovány za společensky méně významné, než Egypťanky, a proto byly také zobrazovány jako staré, aby vedle nich vynikla krása egyptských žen.
2. Byly krajně nemravné a milovaly mladíčky
Římané podle všeho nahlíželi na starší ženy buďto jako na absolutně hrozivé nebo neskutečně směšné. Podle některých výzkumů vnímali Římané starší Římanky tak trochu jako Samanthu ze seriálu Sex ve městě. Tyto ženy neustále naháněly mladé muže a bez ohledu na věkový rozdíl si s nimi užívaly.
Tim Perkin ve své knize Starý věk římského světa zase uvádí, že Římané ve svých literárních dílech zobrazovali staré ženy jako odpudivé, odporné, bezzubé a asexuální bytosti. Mnoho z nich bylo také vykreslováno jako alkoholičky, jejichž jedinou životní radostí bylo právě pití.
3. Menopauza byla známkou choromyslnosti
Ve středověké Evropě si tehdejší lékaři mysleli, že fyzická kondice člověka je pevně spjata s jeho psychickým stavem. Vše bylo založeno na humorální teorii, která se zakládala na čtyřech instancích, kterými byla krev, černá žluč, žlutá žluč a hlen. Že vám to něco připomíná? A co takhle charakterové rozdělení na sangvinickou, cholerickou, melancholickou a flegmatickou povahu?
Ve středověku ale znamenalo přijít o krev, tedy o jednu z instancí, zásadní problém, který se musel projevit také na duševním stavu dané ženy. Pokud tedy ženy v letech přestaly menstruovat, byla u nich očekávána závažná psychická onemocnění.
Symptomy postmenopauzy byly v tehdejších lékařských knihách označovány za typicky ženské problémy – hysterie a melancholie. Lidé věřili, že pravidelná menstruace vylaďuje psychiku ženy, která může být spokojená. Když ženy vlivem věku přestaly krvácet, věřilo se, že budou nevyrovnané a budou mít sklony k melancholii či k depresím.
4. Dokázaly zabít dítě pohledem
Dokážete si představit svou babičku, kterak vás zabíjí pohledem? Ale vraťme se k tématu. Možná by se mohlo zdát, že pokud se našla starší nebo stará žena, která přes svůj vyšší věk stále menstruovala, tak měla ve středověké společnosti snazší život.
Opak je ale pravdou. O starých ženách s periodou nebo s nepravidelným krvácením se tradovalo, že pokud se přiblížily ke kolébce s malým dítětem, dokázaly do něj přenést svůj jed pohledem do očí.
5. Jejich stařecké nemoci byly předzvěstí pekla
Pro středověké obyvatele anglosaské křesťanské Evropy nebylo běžné přijímat známky stáří, jako byly například skřípějící klouby, špatné zuby nebo nefunkční paměť, s ohledem a respektem. Proč? Protože věřili, že známky stáří a zdravotní obtíže jsou trestem za hříchy spáchané v mládí. Opotřebované tělo a s ním spojené bolesti tak měly být malou ochutnávkou pekla, které tyto ženy mělo čekat.
Foto: Pixabay, Unsplash/Cristian Newman
