Se šestou sérií jsme se dostali k mimořádné události, kdy děj seriálu uhání směle vpřed, aniž by na světě byla šestá knížka série. Přesto se tvůrci televizních Game of Thrones dušují, že vše jede podle notiček tatíčka Martina, což on potvrzuje, takže ohledně příběhu by vše mělo být v pořádku. I když si myslím, že děj bude na papíře odsýpat možná lépe a rozvine lecjaké kličky, které se prostě do televizní stopáže nevejdou.
Na výsost v pořádku je každopádně v područí HBO technické zpracování a výprava seriálu, které dávno smazaly rozdíly mezi televizní a filmovou tvorbou. Aspekty jako kostýmy, kamera, digitální efekty a další umocňují zážitek z tohoto fantasy historického eposu a zde skutečně nelze nic vytknout. I když chybička se občas vloudí 🙂
Co ale lze nejnovější sérii vytknout s klidným svědomím je utahaný rozjezd, v čele s předlouhým a všemi očekáváným oživením Jona Sněha. Nebo to někoho překvapilo? Je paradoxní, že když tentokrát všichni, i my, co jsme četli knihy, tápeme ve tmě, jsme byli sraženi na kolena pořádnou dějovou fackou až v pátém díle. Zde ale musím před Martinem smeknout, protože takhle uzavřenou linii s Hodorem bych snad neodhadl ani z funkční křišťálové koule. Tohle byl ten moment, pro který seriál milují lidé po celém světě.
Přesto se do té doby podle mě neodehrál žádný zapamatovatelný moment a při procházení anotací jednotlivých epizod, abych si připomněl, co se stalo, jsem zjistil, že spoustu věcí jsem v průběhu vypustil z hlavy úplně. Například Aryina linka mě tentokrát vůbec netankovala a na milost jsem ji vzal až díky jejímu rozuzlení v posledním díle, které ji posílá na cestu, na které ji chceme vidět všichni.
A to je právě ono. Tvůrci nakonec ze všeho vybruslí posledními epizodami. Ty přinesou rozhřešení i pro některé odloženější dějové linky, kterým dají rázem větší smysl a navíc nám přinesou tu skutečně velkolepou epičnost, která předchozím dílům scházela. A to se třeba s draky pustošícími lodě svobodných pánů hodně snažili, ale až bitva dvou bastardů přinesla to správné blaho do duší většiny „trůnoholiků“. Poslední díl navíc rázně odstranil některé… „ehm“ …překážky a dal jasně najevo, s kým se ve hře o trůny počítá do budoucna.
Zároveň trochu nalajnoval, kam by se mohla ubírat sedmá řada, takže je mi jasné, že tohle bude pro mnoho z nás nakonec zase dlouhý rok, kdy budeme zase vyhlížet zimu a zimní chodce. A vsadím se, že oni zase jen tak nepřijdou a to už jsou vlastně za branami. Ale to nevadí, protože on se třeba někdo vrátí z mrtvých, někdo naopak svůj život prohraje. Daenerys nám všem zase připomene, že je za bouře zrozená a matka draků a my budeme fandit Jonovi (nebo snad fandíte někomu jinému?) a nakonec i ti zimní chodci určitě dorazí.
A my budeme spokojení, i když nám tvůrci občas nabídnou jenom průměrnější podívanou. Protože jsme nasákli Západozemím, chceme vědět, jak to dopadne a Game of Thrones umí přinést v pravdě dechberoucí zvraty a scény, aby pocity občasného zklamání zahnaly. Těmi prostě vyváží i některá slabší místa, a kdyby to náhodou nestačilo, vždycky je na co se dívat. Napsal jsem to na začátku a znovu to připomenu. Tenhle seriál je vyšperkovaný klenot, který si s ničím nezadá s vysokorozpočtovou filmovou tvorbou. Takže když už nic jiného, můžete se prostě jen kochat. No anebo tam máte prostě taky spoustu násilí, nahoty a sexu a i to někomu stačí, že? 😉
Foto: i.giphy.com, Facebook
