Ženy, které nikdy neměly sex, rodí děti. Že už to tady jednou bylo a všichni ten příběh známe? Jistě, jenže tentokrát je oproti příběhu panny Marie něco trochu jinak.
Zatímco biblický příběh vypráví o dívce, která jako panna přivedla na svět spasitele světa Ježíše, obyčejné každodenní příběhy o ženách, které počaly dítě i bez partnerského sexu, vyprávějí o neobyčejných schopnostech vědců a lékařů. Ano, řeč bude o tom, nakolik stoupá popularita i úspěšnost takzvaného IVF oplodnění ve světě.
Díky vědě a pokrokovým lékařským technologiím tak mohou díky umělému oplodnění otěhotnět i ženy, které nikdy neměly sex anebo jej z nějakého důvodu odmítají, či nemohou otěhotnět přirozenou cestou. Problematika umělého oplodnění je poslední dobou velmi populární, v čele pokrokových přístupů ale zatím vede Velká Británie. Tamní vědci totiž začali umožňovat početí také ženám, které skutečně nikdy neměly sex.
Novodobé Marie?
Podle britského deníku Mail se Velká Británie může pochlubit pětadvaceti mladými dívkami ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, které podstoupily umělé oplodnění a otěhotněly. Co je na nich tolik zvláštního? Ačkoli jsou všechny zřejmě zdravé, jsou heterosexuální a dítě by pravděpodobně mohly počít i přirozenou cestou, rozhodly se pro tento způsob. Proč? Jsou mladé, nemají partnera, ale cítí se být připraveny k tomu stát se matkou.
Za jejich oplodnění tak sice nemůže Duch svatý, ale šikovný gynekolog, který provedl splynutí pohlavních buněk v Petriho misce. Motivací těchto mladých žen počít dítě bez partnera byl zejména fakt, že i po několika milostných zklamáních nedokázaly najít toho pravého partnera k založení rodiny. Rozhodly se proto, že své biologické touhy naplní poněkud nestandardním způsobem.
Některé z nich ale měly ještě trochu jiné důvody. Pro umělé oplodnění se tak rozhodly třeba ženy s psychickými a sexuálními traumaty, které by se možná v průběhu svého života už nikdy neodhodlaly mít sex.
Děti vědy
Některá náboženství jsou proti trendu umělého oplodňování poměrně výrazně vyhraněná. Podle jejich vyznávaných tradičních hodnot je totiž více než vhodné přivádět děti do kompletních a harmonických rodin. Žel bohu ale současný způsob života těm harmonickým rodinám příliš nepřeje.
Podle lékařů jsou navíc tyto samostatné matky často stabilnějšími a vyrovnanějšími rodiči než mnozí partneři žijící v oficiálním svazku. Podstoupení umělého oplodnění totiž není banální záležitost a pokud se pro něj žena rozhodne, jedná se zpravidla o promyšlený a dobře zvážený krok. Děti narozené takovýmto matkám tak mnohdy mají naději na mnohem kvalitnější a emocionálně i finančně dobře zajištěný život.
Hrozba pro tradiční rodinný model?
Díky samostatným matkám, které už k početí nepotřebují ani muže, se společnost dostala na bod zlomu. Měli by se muži obávat, že z evolučního hlediska budou moci být plně nahrazeni vědou? Pro paniku je ještě poměrně hodně času, ale fakt, že se dostáváme do bodu, kdy se ženy mohou i bez muže rozhodnout, zda se stanou matkami, přináší na problematiku početí zcela nový pohled.
Prozatím každopádně platí, že ačkoli si o umělé oplodnění může požádat jakákoli žena, nemusí být nutně všem ženám vyhověno. Kliniky stále ještě mají možnost posoudit klientčiny důvody pro početí a v případě nejasností umělé oplodnění vetovat.
Výzkum ve Velké Británii, který byl proveden v roce 2013 navíc uvedl, že pro umělé oplodnění se rozhodla jedna žena z 200, přičemž přiznala, že nikdy neměla sexuální vztah. 31 procent těchto žen navíc uvedlo, že složily slib cudnosti a zavázaly se tak zpravidla z náboženských důvodů nemít sex.
Umělé oplodnění přineslo velký vývoj, který v naší společnosti zatím ještě ani zdaleka není dokončen. K vývoji společenských a partnerských vztahů přispívá také méně potřeby důvěřovat, což se projevuje mimo jiné také v solitérském způsobu života. Tradiční partnerské vztahy, zakládání rodiny a klasické hodnoty zatím primárně ohroženy nejsou, ale co myslíte, mohlo by se to v horizontu několika desítek let změnit?
Foto: Unsplash/Camila Cordeiro, Drew Hays, London Scout
