Už jste možná slyšeli o často se opakujících výzvách, ať už jde o 30denní události vyzývající k lepší fyzické kondici nebo jiným, tomu podobným činnostem.
Ale co výzva, prostřednictvím níž si vyzkoušíte, jaké to je stravovat se bez živočišných surovin? Veganská výzva tentokrát padla do rukou půvabné a mladé vegance Nikole.
Vegankou s láskou a srdečností
Ahoj, představíš se prosím čtenářům? Kdo jsi a co děláš?
Po sledování přednášek a čtení knih od Eckharta Tolleho bych se představila jako bytost, která netuší, po kolikáté tady je, snaží se žít v přítomnosti, je hardcore introvert, co je rád buď doma nebo v lese s co nejméně lidmi (ale neznamená to, že nemá lidi rád). Miluje tři psy, u kterých žije, moře, mech, kopr a borůvky. A oblohu a duhu. A baví mě rozdávat radost jen tak.
Ale čtenáře asi zajímá jméno, věk, funkce a tak dále, takže: jsem Nikola Hurychová, je mi 30 a 11 měsíců a jsem freelance artdirector/designer. Díky veganství jsem začala vařit a vkládat příspěvky do skupiny DIY veganská kuchařka na Facebooku, kde měly úspěch, až mi kamarád poradil, že bych si měla založit blog. Takže ke grafice přibylo ještě to vaření a aktivismus za práva zvířat… Vlastně za práva všech, protože se mi strašně líbí slogan „Bez pocitu nadřazenosti pohlavní, rasové a druhové.“ – dalo by se říct, že to ve zkratce popisuje můj žebříček hodnot.
Jsi vegankou – jak dlouho a proč? Co tě k tomu dovedlo?
Veganka jsem 4. rok. Vedlo mě k tomu mnoho indicií, které se sešly zhruba v jednom půlroce. Přítel, který se rozhodl být vegetarián (a já se mu smála), kamarád, co sdílel video z jatek (s ním samotným to nehnulo), kamarádka a kolegyně, která v tu dobu procházela očistou a řešila stravu v návaznosti na zdraví, no a v neposlední řadě také dva rodinní příslušníci s rakovinou. Táta a strejda. Doktoři jim doporučili vyhnout se živočišným výrobkům a 5 bílým smrtím (bělená rýže, sůl, cukr, mléko a bílá mouka). Tak se to nějak semlelo všechno dohromady, že jsem si řekla, proč čekat, až mi něco bude, zkusím si o tom zjistit něco teď. Zjištěné informace byly natolik přesvědčující, že jsem se rozhodla, že to zkusím. A když mi to nebude vyhovovat, tak se nic neděje, vrátit se ke konvenčnímu způsobu stravování můžu vždycky. A jak už jsem psala, je to 4. rok a nevidím žádný důvod vracet se ke konvenční stravě. I když na takovém opuštěném ostrově (smích).
Veganská výzva
Vytvořila jsi na listopad akci Veganská výzva se spoustou výhod – můžeš nám o tom říct více?
Protože ty 4 roky veganství čelím nekonečnému množství stále se opakujících otázek (a v podstatě mi to nevadí, protože já sama měla stejné otázky na začátku), chtěla jsem jen nějakou stránku nebo odkaz, kde budou všechny argumenty, kterými jsem si veganství podložila já na jednom místě. Jednoduše pak odpovím odkazem na celý soubor argumentů a nemusím to vypisovat pořád dokola. Forma výzvy napadla kamaráda Pavla Houdka ze serveru Veganka.cz, protože na web, kde je jen soubor argumentů, ale k ničemu „nevyzývá“, půjde málo lidí.
Není to světový objev, ty výzvy bez živočišných produktů se objevovaly už dávno předtím jako událost na Facebooku. Jen to zase byla „výzva““ bez uceleného souboru argumentů a hlavně lidem chyběly tipy na jídlo.
Ačkoliv je tisíce blogů v češtině a angličtině, plných skvělých receptů, rad a triků, tak lidem to přijde třeba složité – hledat odpovědi na jejich otázky nebo se v tom obecně zorientovat, že to raději odloží. Já to chápu, ona ta změna ze začátku vypadá jako totální atomovka do života. A protože se díky blogu pohybuji ve veganských skupinách na Facebooku nebo na zahraničních stránkách s recepty, tak jsem si říkala, že bude skvělé všechno tohle konsolidovat do jednoho místa. Ulehčit lidem ten optický klam, že to je ohromující změna – ukázat jim, že stačí kliknout vedle nebo sáhnout do vedlejšího regálu a je to.
Není třeba se přestěhovat do jurty, obléknout do konopných halen a nakupovat v čarodějnickém obchodě.
Protože jsem na webu zveřejnila odkazy na všechny možné obchody, e-shopy, restaurace a bistra, tak jsem před začátkem akce podnikům napsala, jestli by byli tak hodní a tu akci sdíleli u sebe na webu nebo Facebooku. A mezi prvními oslovenými byl David Zmrzlý, majitel bistra PURO a e-shopu Veganz.cz, kterého napadlo, že by dal účastníkům slevu. Takže těsně před spuštěním, kdy jsem měla sotva 1/3 plánu napsanou, jsem se ještě naučila ovládat MailChimp a registrační formulář, který vůbec nebyl v plánu, a s myšlenkou výhod pro účastníky oslovila ostatní. Hodně v tom také pomohla kamarádka a kolegyně Linda Maruščáková, spoluzakladatelka Vegan Fighter a hlavní organizátorka Veggie Vánoc, která oslovila další subjekty, které jsem neznala.
Probíhala Veganská výzva jen po dobu listopadu? Bude se někdy opakovat?
Výzva platí, dokud nebudou všichni, kteří mohu být, vegani. Samozřejmě kromě eskymáků, beduínů a lidí na opuštěném ostrově. Na listopad jsem to plánovala kvůli světovému dni veganství. Co se týká výhod a slev od partnerů – uvidíme, kolikrát ročně budou ochotní zúčastnit se. Určitě je oslovím znova a nebo to samo nějak vykrystalizuje, že se budou hlásit průběžně celoročně, takže bude třeba každý měsíc sleva u někoho jiného. Nechávám to volně běžet, jako doteď.
Co člověk získal tím, že se registroval?
Registrací získali přístup k newletteru, kde jsou uvedeny kódy a hesla pro čerpání akční nabídky – slev a výhod na trhu s veganskými produkty.
Veganský výzva dnes, zítra i další dny
Máš do budoucna další plány na nějakou podobnou akci?
Teď bych chtěla nechat výzvu lehce odležet – tzn. vrátit se k těm textům třeba za měsíc a ještě je třeba dopilovat. Korektur je tam nespočetně. Tím, že se strhla lavina partnerů, kteří chtěli být tohoto projektu součástí prostřednictvím jejich slev a akcí a já vyráběla poutače na výhody a psala texty o partnerech, tak nebyl čas převalovat každou větu xkrát na papíře a psala jsem vše rovnou do Word Pressu. Tímto se tak trošku chci omluvit za chyby, protože se to prostě nedalo stihnout. Ale slibuji, že to projdu a opravím!
Co tě inspirovalo?
Hlavní „zadání“ pro mě bylo to, že to musí být vizuálně atraktivní a jednoduché – ne příliš podstránek a proklikávání se mezi rubrikami a články. Chtěla jsem jednoduchou „vizitku“ veganství, kde budou odkazy na zdrojové články a studie, ale jen pro ty, které to zajímá. Proto jsem se snažila texty co nejvíce zkrátit a držet se na jedné stránce s vyprávěním, které má nějakou pointu. Další zásadní věcí bylo propojení a popsání všech důvodů k veganství. Lidé si často myslí, že jde jen o pomatence, kteří staví zvíře nad člověka. Nevidí, že vedle etiky je tu velký ekologický přesah. A nevidí, že na etické rovině se nejedná, z jejich pohledu „jen“, o zvířata, ale i o ně samotné – o lidi.
Pro zajímavost – jaký je tvůj nejoblíbenější recept? Můžeš nám ho napsat?
Tak to je ale šíleně těžký, vybrat jen jeden! Miluji zrzavou omáčku (jakože svíčková) s brusinkovým knedlíkem. Pak taky salát z čočky belugy s ovocem a limetkovou zálivkou. Kopr, ten bych jedla po kilech, takže koprovka! Rajskou! A burger. A taky vegíčkovou a mořskou pomazánku… Já vlastně ryby vůbec nejedla. Nechutnaly mi. Máma se bála, že budu mít nedostatek jódu, tak mi dávala ráno lžíci rybího tuku. Ble. No dneska se cpu řasami každý týden aspoň jednou. Totálně se mi změnily chutě a co jsem dříve nedala ani do pusy, i když tam toho byla kapička (červená řepa, růžičková kapusta…), jsou dnes jedny z mých nejoblíbenějších ingrediencí. Jen pro srovnání, dřív to byl BigMac a RedBull Light (smích).
Prostě si to zkuste, objevujte a uvidíte.
Chtěla bys vzkázat něco našim čtenářům? Těm, kteří v těchto veganských končinách ještě tápou, ale třeba i těm, kteří se dali na veganský životní styl třeba i skrze tvou Veganskou výzvu?
Chtěla bych vzkázat, ať se nebojí a nestydí. Ať si to vyzkouší bez nějakého slibování sami sobě, že „odteď už budu navždy vegan“. Věřím, že kdo to zkusí, už nenajde důvod se vracet zpět, protože je to opravdu malinká změna pro jednotlivce, ale obrovská změna pro lidstvo v globálu. Moc vám fandím a když budete tápat, nebojte napsat mně nebo komukoliv z veganské komunity.
A když je před těmi Vánocemi: Kdyby sis mohla vybrat jeden nedocenitelný vánoční dárek – co by to bylo?
Aby to už všem lidem došlo a začali žít bez pocitu nadřazenosti rasové, pohlavní a druhové.
Děkujeme velmi Nikole za její velmi pokorný a pěkný pohled na problematiku veganství. Mnoho lidí se stravuje vegansky, ale nenazývají se vegany. Mnoho lidí pomáhá zvířatům i celkově ekologii, ale nepotřebují uznání veřejnosti. A tak bychom přesně takto měli postupovat – nedokazovat druhým, co zvládáme, ale dokazovat to především sobě – spontánně a s pokorou.
Zdroj fotografií: archiv Nikoly
