Bájná Atlantida, tedy prastarý kontinent s vyspělou civilizací, který měla zničit přírodní katastrofa někdy v 10. století před naším letopočtem a navždy jej pohřbít na dně oceánu, je jedním z nejhledanějších míst na zemi. Existují desítky, možná stovky teorií o tom, kde se nachází a co se s ní stalo.
Na světě však existují i jiná, a především zcela skutečná zatopená města, která budí pozornost svojí krásou a lákají zejména archeology a potápěče. Většina smrtelníků se však může jejich krásou pokochat pouze na fotografiích a videích.
Temný osud
Čínské město Shi Cheng mohli lidé obdivovat až do roku 1959 na vlastní oči na souši. Toto nádherné starověké město bylo dokladem významu a prosperity starověké Číny a v polovině minulého století ho obývalo téměř 300 tisíc obyvatel. Přesto mu osud přichystal v roce 1959 velmi rychlý a zcela nepochopitelný konec.
Jelikož město stálo v cestě velké vodní nádrži, nechala ho čínská vláda jednoduše zmizet uprostřed nedalekého jezera Tisíce ostrovů, Quiando. Obyvatelé se museli přestěhovat a v okamžiku, kdy město zmizelo pod hladinou, upadlo na dlouhá léta v zapomnění. Po svém znovuobjevení získalo označení čínská Atlantida. Takhle nějak by totiž ta pravá Atlantida mohla vypadat.
Historie Lvího města
Město Shi Cheng bylo založeno za vlády Východní dynastie Chan někdy v letech 25 – 220 našeho letopočtu a postupem času se stalo významným politickým, obchodním i kulturním centrem. Opodál stojící hora Pěti lvů mu propůjčila majestátní přízvisko Lví město. Jak příznačné! V celé dynastii Zheijang nemělo obdoby.
Jeho nebývalou krásu a monumentálnost však lidé obdivují, trochu nepochopitelně, až dnes, kdy je pohřbeno na dně obrovského vodního díla. V době, kdy muselo ustoupit vodní elektrárně na řece Sin-an, jeho historický význam a jedinečná architektura ještě z dob dynastií Ming (1368-1644) a Qing (1644-1911) nikoho nezajímala.
Zakonzervovaná krása
Na dně jezera v hloubce asi 30 metrů zabírá Lví město plochu neuvěřitelných 62 fotbalových hřišť. A ačkoli to bude znít velmi neuvěřitelně, zatopení vodou ho vlastně uchránilo před barbarskou devastací v podobě městské revoluce, která má na svědomí mnoho historických památek a jiných, dnes již bývalých součástí čínského kulturního dědictví.
Voda, třebaže je sama jedním z erozních činitelů, uchránila město před větrem a slunečními paprsky a v jezerních hlubinách tak po zhruba 50 letech od zatopení začali lidé znovu objevovat starobylé město s dochovanými nádhernými detaily.Je neuvěřitelné, že tolik desetiletí pod vodou přežily například i dřevěné trámy a schodiště.
Ponor do těchto míst je proto tak trochu jako cestování v čase. Proplouvat mezi řasami, pokrytém městě spolu s rybami a objevovat nová a nová dech beroucí zákoutí, propracované reliéfy, umně zpracované sochy, ale i obyčejné domy, je cílem mnoha potápěčů i běžných turistů. Ti se k Atlantidě východu mohou dostat ve speciální ponorce, která do svého 23 metrů dlouhého těla pojme až 48 turistů a vezme je na výlet do tohoto podvodního ráje.
Město obklopuje pět městských bran a věží a je obehnáno asi 2,5 kilometrovou zdí a síle 2 metry. S největší pravděpodobností pocházejí tyto hradby z 16. století. Jednotlivé brány spojuje 6 hlavních ulic zpevněných oblázky a dlaždicemi, s 256 klenutými, bohatě zdobenými průchody. Nechybí ani reliéfy draků, lvů, fénixů a historické nápisy.
Ulice jsou plné domů, chrámů, dokonce zde najdeme školu, v budovách již zmíněné dřevěné trámy a schodiště. Jako by bylo město zaplaveno teprve včera. U některých z všudypřítomných lvích soch se našly zvláštní kovové trubky, které se staly předmětem mnoha dohadů a odborných zkoumání. Jediným možným vysvětlením je však názor, že trubky jsou pozůstatkem po pokusech o krádež soch. Zloději je k nim nejspíš připevnili s nadějí, že je za ně vytáhnou ven. Podle všeho však neuspěli. Město tak zůstává skutečně nedotčeným pokladem.
Zdroj foto: youtube.com