Mezi filmem a hrou je silné spojení – i když se většina děje DLC odehrává v čase Force Awakens, je jasné, že na nás tvůrci Posledního Jedie víc než pomrkávají.
Planeta, kde efektně vybuchují celé sloupce rudého prachu zpod elegantně bílého nánosu soli? Zapomenutá povstalecká planeta? Come on.
Tento článek obsahuje spoilery k Star Wars epizodě VIII
Ti, kdo už si zahráli hlavní kampaň Battlefrontu II a odcházejí od ní s pachutí v ústech, byli možná zlákáni marketingovým týmem EA. „Vlastně bude to DLCčko a neházejte tu hru z okna, my vám ještě nějakou tu zábavu uděláme.“
Je to jako když se potkají fandové J-rocku a fanoušci Taylor Swift. Každý si pod pojmem „zábava“ představuje něco jiného a v tuhle chvíli se zdá, že do party dorazili ještě metalisti a rozhlížejí se, co se děje. Je totiž trošku výkon pochopit, koho má hra vlastně bavit. Má být temná a odvážná? Má být funny a light? Nebo se má snažit nějak zalepit ty díry, co ve hře zbyly po Battlefrontu II?
Moji fanoušci mi rozumějí?
Koho chtějí vlastně oslovit – fandy filmu? TY fandy filmu, kteří už teď tlačí dolů hodnocení za kritiku o 40% dolů? Nebo fandy Battlefrontu, kteří jsou už i tak naštvaní, že hlavní kampaň hry nebyla nijak zvlášť dobře napsaná a nechala tolik otevřených konců, že pomalu připomíná cedník? Těžko říct.
Děj se v DLC vrací ke stormtrooperce Iden Versio, která v nové kampani, která se jmenuje Resurrection (Vzkříšení), působí jako přeběhlice ke Světlé straně a zároveň jako mstitelka – její manžel, Del, byl totiž nejdříve brutálně vyslýchán Kylo Renem a později zabit Gideonem Haskem z nechvalně proslulé Inferno Squad – příběh pomsty s celkem klasickými a nepříliš inovativními misemi (sabotuj, znič, najdi a zabij) je doplněný o dva další „kladné“ charaktery – Ideninu dceru Zay a mimozemského Shriva. Jako Iden se dozvíte, že vybouchla Starkiller Base a taky se dostanete na planetu Crait, kde, jak víme, v Posledním z Jediů proběhl závěrečný boj povstalců a Kylo Rena se svými muži.
Je tam hezky. Sůl. Červený písek. Dobrý pozemní assault. A co dál?
Jedinou další featurou, která snad stojí za zmínku je to, že si můžete zahrát jak za Finna tak za Phasmu, každý z nich má jiný typ útoku a minimálně mají ve hře mnohem lépe napsané dialogy a příběh než ve filmu.
Ethan Grach dobře rozpracovává ve svém článku pojítko mezi Battlefront II DLC a mezi filmem. Oba totiž používají dávno přežité videoherní prvky. Zamyslíte-li se nad tím, jak a proč se vlastně postavy ve filmu přesouvají, zjistíte, že je to z vlastně hrozně jednoduchých důvodů. Rey – běž a najdi Luka. Finn a Rose – běžte a najděte někoho, kdo dokáže prolomit kódování nepřítele. Proč? Protože herní čas. Abyste mohli lootovat, objevovat a bojovat, musí vám hra nutně poskytnout dostatek času, abyste stihli aspoň něco. A aby měli vývojáři kam hodit srdceryvné cutscény. Dnes si je toho většina her vědoma a snaží se překonat tohle zavedené klišé. Ne tak Battlefront nebo Star Wars VIII.
Co jiného je meziplanetární dialog mezi Kylo Renem a Rey, který je prokládaný naprosto nepotřebnou a místy stupidní a emočně vyděračskou linkou hledání code-breakera Finnem a Rose, než právě tohle schéma? Je škoda vidět tolik peněz hozených na kvalitní umělce a fungující tým, jen aby se veškerý úspěch drolil pod rukama na nefunkčním a neoriginálním scénáři.
Jo a velká lesklá očička ubohého, mláceného tvora? Sorry, viděla jsem Shreka 2. Kocour stačil.
Image Credit: Electronic Arts, Lucasfilm
