Tenhle festival by se dal po prvním dnu popsat jedním slovem: fresh. Proč si to myslím? Je to hned z několika důvodů, které se všechny dozvíte v následujícím článku.
Jak samozřejmě každý festivalový člověk ví, za jeden den prostě nemůžete stihnout všechny interprety, takže pokud zrovna nemáte v kapse nějaký obraceč času, pravděpodobně si prostě budete muset vybrat, kam zavítáte.
Vzhledem k tomu, jakým směrem se ubírá náš magazín, možná máte představu, kde jsme se během akce nacházeli. Nicméně než se pustíme do samotného line-upu, musím podotknout, že organizace Aerodromu, je (nebo minimálně ve čtvrtek byla) na velice dobré úrovni. Jak se dalo možná trochu očekávat, čtvrteční návštěvnost byla slabší než tomu nejspíš bude další dny. V pátek šlo ještě spoustu lidí do práce a když si k tomu připočteme celodenní sychravé počasí, které vypadalo, že přetrvá až do pozdních večerních hodin, výsledek naplnil očekávání.
Bylo to ale mínusem? Rozhodně ne! Festival má spoustu vychytávek, které vám nejspíš udělají radost. Hned při vstupu do areálu dostanete pásku, na kterou si dobíjíte peníze a pak s ní i u všech stánků platíte. Takže o starost míň. Navíc, díky těmto rychlým platbám, které vám ušetří prohrabování peněženky, jsou fronty většinou rychle odbavené.
Aerodrome má celkem tři stage, které jsou rozmístěny relativně blízko u sebe, takže můžete migrovat z jedné na druhou poměrně rychle. Zároveň koresponduje se svým podtitulem „Festival in the SKY“. Když se totiž podíváte kolem sebe, neuvidíte nic než dlouhé pláně, které nejsou narušeny žádným nerovným terénem, takže si při notné dávce opojení zvládnete i vsugerovat představu, že je tohle místo někde úplně mimo veškerou civilizaci a o nic jiného, než si to celé maximálně užít, tady prostě nejde.
LINE-UP
Jako první show jsem stihnul dánskou zpěvačku Karen Marie Aagaard Ørsted Andersen, vystupující pod svými iniciály MØ. Tahle 29 letá slečna otevřela (minimálně pro mě) večer famózním způsobem a ukázala, že hlas v jejích nahrávkách může znít velice podobně i naživo. Zazněly hity jako Final song nebo Lean On (w/ Major Lazer) a jen se mi potvrdilo, že na poli indie popu je tohle skutečně špička.
Hned po skončení MØ se na první stage postavil Ektor. Ten s jeho přibližně hodinovou show, která by se dala popsat jako takový průřez jeho kariérou, zabavil celkem velký dav. Osobně jsem Ektorovu show viděl po velice dlouhé době a je patrné, že ten člověk prostě ví, co dělá. Nejlepším momentem byl rozhodně drop refrénu po poslední sloce tracku „Jak jinak„, kterou rapoval pouze a capella. Následující hype doslova hnul zemí. Všichni, co tam byli, to nejspíš do jednoho potvrdí.
Když ovšem i tenhle hype skončil, nastalo přibližně půlhodinové ticho před bouří, kdy se všichni nahrnuli před prostřední stage, kde se čekalo na headlinera čtvrtečního večera. Tím samozřejmě nebyl nikdo jiný, než Wiz Khalifa.
Ten měl se členy Taylor Gangu připraveno několik hitů, které společně s pár méně známými skladbami dali dohromady víc jak hodinovou show. Nutno podotknout, že zvuk, kterým jednotlivé stage disponují, je naprosto špičkový. Nevím, kdo to zvučí, nebo vymýšlí, ale po dlouhé době jsem navštívil open air, který byl zvukově naprosto vyvážený. Skladby Wize i spousty dalších tak zněly přesně, jak mají.
Z celé akce přinášíme i fotoreport, prohlédnout si ho můžete níž.
photo credit: Gnosis Snop
