Podle mnoha lidí je Amsterdam jedno z nejhezčích a nejpohodovějších měst vůbec. Je známé nejenom jako mekka marihuany a distriktu s červenými lampami. Jsou tam taky, na rozdíl od Německa, pohodoví lidé jako v Itálii, a na rozdíl od Itálie tam přesto vše funguje – jako v Německu.
V úvodním dílu jsme se dostali do centra a řekli si, proč je dobré bydlet v okolí kanálu Keizersgracht. Teď si řekneme, kde bydlet a určitě spokojeně.
Na Bookingu najdete hodně zajímavých míst na bydlení, některé ve vyšší kategorii za dobré peníze, ale náš výběr – hotel Canal House – má hodnocení 9.2 a je součástí sítě Small Luxury Hotels, což rozhodlo. Kdo tedy nehledá vysloveně baťůžkářský výlet nebo velký hotelový komplex s deseti posilkama a wellness, naopak malý, butikový hotel s absolutním komfortem, tak Canal House je pravé místo.
Zvenku je hotel nenápadný, v podstatě nevíte, zda kráčíte kolem nějakého office, a vstup si můžete splést s vedlejším, o něco honosnějším vstupem do The Toren.
Vnitřek je útulný a klasicky amsterdamsky úzký a hluboký. Hotel tak musí zabrat dva domy na šířku, aby mohl nabídnout svých (pouhých) 25 pokojů. Výhoda je, že tu nepotkáte tři autobusy s německými turisty a jejich nevychovanými dětmi, jak se vám stane třeba v Turecku v lidovce all inclusive.
Klasický pokoj pro dva za neklasickou cenu 750 EUR (čtvrtek-neděle, konec ledna) je úžasně zařízený, dizajnový a se smyslem pro detail. Určitě potěší kafe stroj s výborným čajem a čokoládou, vše doplňováno zdarma. Pokud nemáte výhled na kanál – což vzhledem k architektuře nemá většina pokojů v klasickém domě v centru Amsterdamu – máte výhled do vnitrobloku, v tomto případě do zahrady.
Koupelna je zčásti součástí obýváku, ale nelekejte se, toaleta a sprchový kout jsou odděleny.
Personál vás každý večer informuje, jak bude zítra 🙂
Snídaně se konají v nádherném, romantickém salonku …
… kde můžete sedět v okně do zahrady (v létě snad i venku) …
… a samotný pohled na švédský stůl je zážitek. Na rozdíl od velkých hotelových sítí nemá stůl 27 metrů, ale za tři dny není šance vše ochutnat a už vůbec ne všechny snídaně z menu.
Toto je třeba famózní omeleta, kterou si zamiluje i zapřísáhlý odmítač omelety.
Pozornému oku člověka s vkusem neunikne, že snídáte z nádobí Villeroy & Boch.
Vtipné je, že do pokoje procházíte přes kuchyň, což by asi v Česku nějaká hysterická hygiena zatrhla, ale tady je to součástí hotelu a je to nádhera.
Hotel nemá sice žádný wellness ani fitko, ale pokud Amsterdam prošlapete po svých dle návodu z příštích dílů této série, tak fitko nepotřebujete a rochnit se ve vířivce můžete v Praze.
[the_ad id=“9186″]
Recepční jsou perfektně vždy po ruce, ale zároveň nevtíravě. Umí zabookovat lístky do divadla, muzea, domluvit přednostní odbavení, když jsou někde fronty, vše napsat na pokoj – na co si kazit pobyt účtama, že jo. Stačí až při odjezdu, to už máte stejně hlavu v práci a myšlenky na let, kde snad nebude žádný terorista.
V příštím díle pokračujeme o shoppingu a gastronomii.
