Chceš-li dokonale porozumět cizímu národu a jeho kultuře, ochutnej jeho kuchyni. Už jen stolovací zvyky a to, co vám v cizí zemi naservírují na talíř, vypoví o tamní kultuře mnohá tajemství. Zkrátka žaludkem už dávno neprochází jen láska.
Poslední dobou je poznávání cizích krajin skrze jejich kulinářské umění žhavým trendem. Důkazem toho je koneckonců i světová výstava v Miláně, na níž lidé byli ochotni čekat dlouhé hodiny, aby viděli například Japonce a jejich tradiční přípravu ryby fugu. Zkrátka se nám pomalu, ale jistě rodí nový druh kulinářské turistiky.
Pro některé národy není kulinářská turistika žádnou novinkou, vezměme si například Italy, kteří jídlo pojímají jako součást své kultury a také jako silný prvek v mezinárodním soutěžení. Právě Italové vynikají vášní pro jídlo, dokáží se u stolu kochat připravenými pokrmy a dokonale si je vychutnávat.
Obohatit pobyt tradičními exkurzemi už nestačí. V posledních letech se cestování obohacuje vybranými kulinářskými zkušenostmi, aby bylo možné skutečně se ponořit do kultury dané lokality. Na Bali se tedy vyhýbáme špagetám po neapolsku nebo v Berlíně alla carbonara. Naopak jsou nyní oblíbené tradiční večeře v rodinném kruhu, především v Jordánsku, Turecku a v Indii, protože nabízejí tradiční recepty a chutě, které bychom v běžné restauraci nikdy nepoznali.
„Například v Indii, kde je ve zvyku jíst rukama, indické rodiny turisty učí, jaké jsou správné pohyby při jídle a jaká jsou pravidla etikety. Tato autentická gesta bychom v turistických průvodcích popisovali na stovkách stránek,“ říká Romagnoliová.
Nabízejí se i kurzy vaření, včetně nákupů potravin v sushi prodejně v Japonsku či na vietnamském tržišti. Ty se pak stávají novými suvenýry, protože po návratu do vlasti můžeme přátelům nabídnout recepty, které jsme v zahraničí poznali. V Arménii můžeme přihlížet, jak tam připravují tolmu (mleté maso ve vinných listech) a tradiční chléb lavaš, můžeme tam ale zažít i večeři za doprovodu tance a hudby. V Číně poznáme čajový obřad, v Uzbekistánu ochutnáme víno ze Samarkandu.
O zájmu turistů o gastronomii také svědčí nové výukové kurzy na platformě Babbel, v nichž se účastníci seznamují s názvy jednotlivých pokrmů ve světě. Právě společnost Babbel prováděla průzkum, podle jehož výsledků je jídlo motivem turistiky v průměru devíti procent cestovatelů po světě. V německy hovořících zemích za gastronomií cestuje deset procent obyvatel, v anglicky mluvících zemích pak 11 procent.
Italové se nejvíce zajímají o lekce týkající se španělských, jihoamerických, ale také tureckých jídelníčků. Naopak o italskou kuchyni se nejvíce zajímají Němci (48 procent). Na druhém místě jsou kupodivu velcí soupeři Italů Francouzi (22 procent) a na třetím Britové (14 procent). Největší zájem projevují cizinci o kuchyni ze severoitalského regionu Emilia Romagna.
Zdroj: ČTK
Foto: Pexels.com
