Oranžové, růžové, fialové a žlutohnědé podlouhlé hlízy si pomalu, ale jistě klestí cestu na české talíře. Už jste je taky ochutnali? Víte, že batáty, zvané také sladké brambory, mají mnohem příznivější složení než brambory klasické? A dají se připravovat na spoustu chutných způsobů.
Kde se vzaly?
Batáty jsou kořenové hlízy, tropické rostliny z čeledi svlačcovitých povijnice jedlé a jejich původním domovem je poloostrov Yucatan v Mexiku a také Venezuela. Možná vás překvapí, že do Evropy dorazily o 100 let dříve než pravé brambory, a tehdy se těšily velké oblibě. Škoda jen, že časem upadly téměř v zapomnění a na žebříčku oblíbenosti je nahradily brambory, které všichni známe a se kterými však botanicky nemají pranic společného.
Rostlina se se svými poléhavými výhony dorůstá až 5 metrů a její bělorůžové až purpurové květy se nápadně podobají ozdobným svlačcům z našich zahrádek a okrasných parků. Velké nevzhledné hlízy by pod touto něžnou krásnou očekával jen málokdo. Batáty jsou proti pravým bramborám opravdu velké a hmotnost jedné hlízy většinou nejde pod 500 gramů a ty největší kousky mohou vážit až několik kilogramů.
Vitamínová bomba
Ačkoli na to tyhle zkrabacené hlízy příliš nevypadají, obsahují velmi bohatý koktejl vitamínů, minerálních látek, vlákniny, antioxidantů a zejména kvalitních jednoduchých sacharidů v podobě fruktózy, glukózy a sacharózy, které dokáží při správné úpravě pomalu a rovnoměrně uvolňovat. Velmi zajímavý je také obsah vápníku, kterého je osmkrát více než v klasických bramborách, stejně tak betakaroténu, jehož ve sto gramech batátů získáte až čtyřnásobnou doporučenou denní dávku.
Právě karotenoidy způsobují atraktivní oranžové zbarvení batátů a nám nejen, že přispívají k lepšímu zraku, ale hlavně jsou velmi účinnými antioxidantem chránícím naše tělo před volnými radikály a posilujícím celkovou obranyschopnost organizmu. Neméně významný je obsah draslíku, hořčík či vitamínu B6, který mimo jiné velmi blahodárně působí na psychiku, snižuje nespavost a předchází cévním onemocněním.
Celkový výčet všech prospěšných látek obsažených v batátech by byl poměrně dlouhý, proto si je neváhejte připravit a pusťte tak do vaší kuchyně nové chutě a kombinace, které prospějí nejen vašemu apetitu, ale také zdraví.
Nová ingredience do každé kuchyně
Příjemnou nasládlou chuť připomínající dýni můžete zakomponovat do vašeho jídelníčku mnoha způsoby. Pro začátek je můžete zkusit přimíchat do bramborové kaše půl na půl s klasickými bramborami. Nebo je nakrájené na kostky či kolečka smíchat se solí a olivovým olejem či máslem a jen tak upéct na pečicím papíře. Se špetkou černého pepře nebo vašich oblíbených bylinek budou neodolatelné.
Máte rádi chipsy? Zkuste domácí, třeba zrovna z batátů. Tyto hlízy můžete využít skutečně všestranně. Lze je zapékat, vařit, dusit, péci i smažit. Přidejte je do těsta na koláče či jiný moučník a nahraďte jimi část mouky a cukru. Rázem budete mít mnohem zdravější variantu vašich oblíbených dezertů. Pokud rádi experimentujete v kuchyni, batáty vám budou zdatným sekundantem, který nezkazí žádnou kulinářskou výzvu.
Pěstujeme batáty
Batáty jsou k dostání dnes již v téměř každém supermarketu. Jejich cena však může některé zákazníky odradit, zvlášť pokud si tyto sladké hlízy oblíbili a mají jich větší spotřebu. Nejednoho pak jistě napadne otázka, zda by se tyto původně tropické rostliny daly pěstovat i v našich podmínkách. Za předpokladu, že jim najdete slunečné místo a připravíte propustnou hlinitopísčitou půdu, můžete se těšit na vlastní sklizeň.
Stačí si vypěstovat sazenice ze zakoupených hlíz s vegetačním očkem, které pak od půlky května vysadíte ven, podobně jako brambory. Úroda je vhodná ke sklizni po zaschnutí lodyh a své výpěstky můžete skladovat ve chladném suchém sklepě i několik týdnů.
Zdroj Foto: Pixabay, H. Zell – Wikimedia
