Brada je neodmyslitelnou součástí lidského obličeje. Bez brady bychom prostě vypadali… divně. Někteří lidé mají bradu pevnou, o jiných se říká, že disponují měkkou nebo nerozhodnou bradou. K čemu je ale člověku taková brada dobrá?
Když si položíme otázku, k čemu vlastně bradu máme, nejspíš dospějeme k tomu, že je poněkud zbytečná. Nemá žádný evoluční význam, navíc ze všech primátů, včetně našich vyhynulých příbuzných, máme bradu jen my. Vědci si marně lámou hlavy nad odpovědí na tuto zapeklitou otázku, důkazem je vznik hned několika teorií, které vědci vyvinuli v uplynulém století.
„Brady jsou opravdu podivné, a to přilákalo mou pozornost,“ říká James Pampush z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Nikdo nepřišel s dost dobrým nápadem, proč by lidé měli být jedinými živočichy, kteří mají bradu,“ dodal na vysvětlenou, proč se rozhodl tomuto výzkumnému tématu věnovat.
Všichni sice máme vcelku dobrou představu o tom, co je vlastně brada, i přesto si ji ale aspoň vě stručnosti definujme. Jednoduše řečeno, naše brada je kostní výstupek objevující se pod přední hranou mandibuly – dolní čelisti. Žádné jiné zvíře bradu nemá, a například u šimpanzů a opic dolní čelist ustupuje rovnou dozadu. A dokonce ani naši nejbližší vyhynulí příbuzní, neandrtálci, ji neměli.
I přesto, že se ani uznávané autority nemohou shodnout na tom, k čemu vlastně bradu máme, vznikly v průběhu této doby hned tři hlavní teorie. První z nich říká, že nám brada pomáhá při žvýkání. Že člověk zkrátka potřeboval kost navíc, která mu pomůže vypořádat se s tlakem a pnutím souvisejícím se žvýkáním. Ovšem proč by potom neměli bradu naši nejbližší příbuzní z říše lidoopů, kteří také musejí potravu žvýkat? A krom toho člověk oproti nim nemá se žvýkáním stravy zase takové potíže, protože si ji upravuje vařením.
Podle další teorie nám brada pomáhá mluvit – náš jazyk podle ní potřebuje posilu navíc od kosti umístěné pod čelistí. Koneckonců člověk je primátem s nejširším řečovým repertoárem. Problém v tomto případě vyvstává ze skutečnosti, že nepotřebujeme příliš mnoho síly k mluvení, a proto není zřejmé, proč bychom k tomu potřebovali kost navíc. A pokud bychom ji už potřebovali, nebylo by užitečnější, kdyby byla uvnitř čelisti, a ne někde dole jako její výběžek?
Třetí teorie má za to, že brada nemá žádnou konkrétní funkci, ale vytvarovala se prostřednictvím sexuální selekce. Že je pro nás tím, co pro orangutaního samečka velké lícní torby a pro losa rozložité paroží. To všechno jsou znaky, které vystupují do popředí, když se samička rozhoduje, s kým se spáří. Ale i tady je jedna potíž. U všech savců má podobně selekcí vybrané vyvinuté znaky jen jedno pohlaví. Ale brady mají muži i ženy.
Takže ani jedna ze tří hlavních teorií neobstojí bez pochybností. Ale existuje ještě další možné vysvětlení, proč a jak se brada dostala na tak prominentní místo na spodním okraji našeho obličeje. Může to jednoduše být to, čemu se říká „neadaptivní znak“, který vzniká jako vedlejší produkt něčeho jiného, poznamenává BBC.
S touto myšlenkou přišli v roce 1979 biologové Stephen J. Gould a Richard Lewontin. Brada je podle nich „spandrel“. To je označení, které dostal obloukový architektonický rys pod klenbami některých kostelů, jenž je často tak zdobný, že vypadá, jako by byl počátečním bodem designu budovy. Ve skutečnosti ale spandrely existují jen proto, aby podpíraly samotnou klenbu. Jinými slovy jsou tedy spandrely – jak biologické, tak architektonické – vedlejším produktem změny, která se děje někde jinde.
Onou „jinde probíhající změnou“ mohlo být to, že se naše tvář zmenšovala, uvádí Nathan Holton z Iowské univerzity. Brada je podle něj pouze vedlejším produktem zmenšení lebky. Například naše mandibula je méně robustní než už vyhynulých hominidů. Jak naši předkové objevili oheň a začali ho používat k vaření pokrmů, přestali potřebovat tak silné čelisti ke žvýkání.
Jestli žádná ze tří hlavních teorií, proč mají lidé bradu, není neprůstřelná – a teorii spandrelu lze jen těžko prokázat – má vůbec smysl zabývat se hledáním odpovědi na tuto otázku? Rozhodně ano, odpovídají vědci. Studium brady pomáhá zjistit evoluční procesy, které z nás udělaly to, čím dnes jsme.
Krom toho je velmi vzácné najít rys, který je výlučně lidský. Mnoho znaků, které mají lidé, mají také zvířata – ovšem brada mezi nimi doslova i v přeneseném smyslu slova vyčnívá, jako výsostně lidská.
Zdroj: ČTK
Foto: Gratisography
