Každý známe svá AŽ: Budu šťastný, až potkám svou životní lásku, až budu mít více peněz, až se pořádně vyspím, až si koupím dům s bazénem, až budu v důchodu. Neměli bychom čekat na ta AŽ, protože život je příliš krátký na to, abychom čekali.
Because Life Is Too Short
Neustále na něco čekáme, za něčím se ženeme a vůbec si neužíváme ty momenty právě teď a tady. Nedokážeme se radovat z krásného západu slunce. Z krásného zpěvu ptáků. Z deště šumícího ve větvích stromů. Z objetí, které nám daruje přítel. Z upřímného úsměvu kolemjdoucího. A víte proč? Protože řešíme věci a události v minulosti nebo budoucnosti. Myšlenkami jsme úplně někde jinde.
Jeden velký sen nám ale létal hlavou už dlouho. Sen vydat se na nějakou pořádnou cestu.
Jakub a Nela představují pár, který upustil od plánů, od konvenčního žití a rozhodl se každý společný okamžik užít tak, jak jen dokážou – prostřednictvím 3-měsíčního cestování to všechno začalo.
Odlétali z Prahy a namířili si to do USA. Dostali se také na Havajské ostrovy, do Austrálie nebo jihovýchodní Asie. Procestovali za ty 3 měsíce hromadu zemí, odvezli si ty nejkrásnější společné momenty, nádherná videa i fotografie (aby ne, když je Jakub velice šikovným fotografem i videografem a Nela jeho pravou rukou!).
Nepíšeme vám ale o Jakubovi a Nele proto, že cestují a dovolili si cestovat, takových cestovatelů je velké množství. Jakub a Nela jsou totiž tak trochu motorem a větrem do plachet všem, kteří ve svém životě váhají. Všem, kteří si nechtějí dovolit vycestovat do jiného světa bez práce, bez každodenních starostí. Protože – ať už si každý říká, co chce – mnoho z nás by denně chtělo dělat úplně něco jiného, a přesto jsou tam, kde jsou… Že?
Svoboda
Už jste se setkali s člověkem, který se v jednu chvíli trápí a v druhou je nejšťastnější v životě? Vlastně jsme takovými lidmi téměř všichni. Někdy si nalháváme, jak dobře se máme, jak je práce v kanceláři úžasná, jak je náš šéf úžasný, jak je náš polorozpadlý vztah v pořádku, jak jsou naše finance ještě na hranici snesitelnosti a komfortu, protože se přeci ta babička z garsonky pod námi má mnohem hůře apod. Někdy svou hlavu krmíme smýšlenou pravdou, aby na nás nevyskakovaly ty sny, přání a cíle, kterých chceme v životě skutečně dosáhnout.
Buďte jako Jakub a Nela a dovolte si mít na první místě své potřeby, sny a až potom každodenní stereotyp (nechápejme se špatně, i v něm je krása a spousta uchovatelných maličkostí).
Málokdo si uvědomuje, jak je život krátký – tak nějak globálně přicházíme na vlastní poklady až tehdy, když o ně přicházíme. Nechtějte do této skupiny patřit. Užívejte si denně své vlastní poklady v podobě rodiny, lásky, štěstí, vysněné práce, ale také momentů, kdy se vydáte spontánně za svými sny a občas také iracionálními rozhodnutími života. Prostě jen buďte… Because Life Is Too Short
Zdroj: becauselifeistooshort.cz
