Berlínu se přezdívá město v pohodě, a to ne kvůli jeho rozsáhlým odpočinkovým zónám. Znamená to, že tady není nic problém. Nejmodernější město v celé Evropě poznáte podle futuristických budov i pestrosti místního obyvatelstva. Na ulici vás rozhodně nezaskočí třeba španělština, italština nebo angličtina, až člověk občas zapomíná, kam se vlastně vydal. A tak spolu s námi následujte německé rčení: „Nehleď na vzdálenost, Berlín vždycky stojí za tu cestu!“
Hlavní město Pruského království, které se odráží v honosných ulicích Unter den Linden a v zámku Charlottenburg, od roku 1871 hlavním městem nově založené Německé říše, bylo vždycky považováno za velmi tolerantní místo. Své útočiště tady našlo mnoho uprchlíků, to ale ještě předtím, než mu minulost uštědřila pěknou dávku úderů. V roce 1933 se k moci dostal Hitler a dějiny Berlína na 56 let pohasly. Druhá světová válka ho po náletech zanechala téměř celé v troskách, dokonce se uvažovalo o tom, že se ruiny zcela opustí a vedle se postaví zcela nový Berlín. Všechny nástrahy osudu se mu ale podařilo překonat a nyní září moderností a šarmem.
Šrámy historie
Na naší cestě po nejvýznamnějších památkách začneme jeho známými symboly. Prvním z nich je Braniborská brána, před kterou byste se měli povinně vyfotit stejně jako před Eiffelovkou v Paříži. Původně sloužila jako mýtná brána. Dokončena byla v roce 1791, ale na své rodné půdě se příliš dlouho neohřála. Když město v roce 1804 dobyl Napoleon, nechal ji odmontovat a poslat do Paříže, kde setrvala až do roku 1814. Další dominantou je vítězný sloup, který připomíná vítězství Pruska v prusko-dánské válce z roku 1864. Dostat se až k němu by byl normálně pěkný oříšek, protože se nachází uprostřed rušného kruhového objezdu. Naštěstí pod ním vedou čtyři volně přístupné tunely.
Památka, která se vymstila soudruhům z NDR je Fernsehturm, neboli berlínská televizní věž, která se vyjímá téměř na všech pohlednicích. Její výška činí 368 metrů a je čtvrtou nejvyšší stavbou v Evropě. Soudruzi s ní měli velké plány. Chtěli postavit moderní, elegantní a štíhlou stavbu, která by svou výškou zastínila všechny středověké kostely. Osud je však vrtkavý, a díky tvaru kupole a použitému materiálu se na ni za slunečného počasí objevuje kříž. Vysílač tak dostal název „svatý Walter“.
Město uvězněných duchů
Pokud si budete chtít zavzpomínat na krušné časy a prchavost svobody, což je v současnosti velice aktuální, určitě navštivte zbytky Berlínské zdi. V East Side Gallery najdete jedno z posledních míst se zachovalými troskami. Jedná se o největší muzeum pod širým nebem na světě, neboť vystavovaná část zdi okolo břehu řeky Spree, je více než 1,3 kilometru dlouhá. V současnosti ji zdobí, stejně jako pražskou Lenonovu zeď, stovka grafik různých umělců ze všech koutů světa. Nejzajímavější malbou je polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela. Kromě permanentní výstavy Berlínské zdi zde můžete nahlédnout do digitálních archivů s originálními dokumenty.
K pochmurnému odkazu Berlínské zdi zajisté patří také nejznámější hraniční přechod studené války – checkpoint Charlie. Překročit přísně střeženou hranici oddělující milence, rodiny i kamarády tady mohli pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti, a to ještě se speciálním povolením. Zapomenout bychom neměli ani na památník holocaustu, takzvaný Holocaust Mahnmal, který tvoří 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky. Obrovská plocha 19 000 metrů čtverečních má z výšky připomínat moře plné vln.
Středobod všeho dění
Podle nás se všechny památky snad ani nedají projít za jeden víkend, a abyste skutečně pronikli pod pokličku města, doporučujeme minimálně týden. Pro infiltraci do okolního dění byste rozhodně neměli vynechat největší a nejvýznamnější berlínská náměstí. Alexanderplatz, nebo jak říkají místní Alex, bylo pojmenováno podle ruského cara Alexandra I. a sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Mezi nejznámější budovy na náměstí patří například Haus des Lehrers (Dům učitelů), Berolinahaus nebo Alexanderhaus. Nezapomenutelné Slavné hodiny světa, které ukazují čas v různých částech planety, byly postaveny v roce 1969 a jejich vršek zdobí rotující sluneční soustava. Nedaleko najdete také Červenou radnici, sídlo berlínského starosty.
Bývalý dopravní uzel celého Berlína, kde byl vůbec první semafor v Evropě, se po válce proměnil ve vybombardovanou louku. To je Postdamer Platz, náměstí, které reprezentuje tíživou historii lépe, než kterékoliv jiné místo, se oklepalo, a nyní je z něj nejmodernější čtvrť Evropy. Jediná budova, která zůstala zachována, je Haus Huth v ulici Alte Potsdamer Strasse. Je tady taky Sony centrum, kde každoročně obsazuje plátna filmový festival Berlinale.
Německé národní jídlo
Až vám začne kručet v žaludku a po celodenních pochůzkách po památkách bude vaše peněženka ochuzena o většinu svého obnosu, zajděte si do turecké čtvrti. Takzvaný Malý Istanbul zaútočí na čichové ústrojí vůní omamného kebabu všech druhů a typů. Za typickou pochoutku v housce tady zaplatíte asi dvě až tři eura. Možná si říkáte, proč vás v Německu lákáme na turecký kebab. Nejen, že jim vyřešíte rychlý a levný oběd, ale samotní Němci si jej oblíbili natolik, že mu říkají německé národní jídlo. Navíc, spláchnout ho můžete výbornou tureckou kávou.
Po vydatném obědě se nabízí zajít zvelebit i svého kulturního ducha, o kterého se nejlépe postarají na Muzejním ostrově. Komplex pěti muzeí patří do světového dědictví UNESCO a v jeho zdech se rozhodně nebudete nudit. Spadá zde Staré muzeum s kopiemi antických soch, Nové muzeum s Egyptským muzeem a bustou královny Nefertity, Stará národní galerie skrývající díla Paula Cézanna, Claude Moneta či Edgara Degase a nejnavštěvovanější německé muzeum Pergamonmuseum. V jeho expozici projdete starobylou helenistickou kulturou s Pergamonským oltářem, nahlédnete do krás Babylonské říše a Ištařiny brány, objevíte islámské umění i numizmatické sbírky. Poslední součástí ostrova je Bode muzeum, zaměřené na dobu středověku, byzantského umění a renesanční gotiku.
A na konec trochu nezbytné politiky
Nesmíme zapomenout ani na důležitou budovu Německého spolkového sněmu. Spolková republika Německo má totiž pouze jednokomorový parlament, kterým je právě Bundestag. V okolí sídlí i další vládní budovy, takže je zde takový vládní distrikt, plný monumentálních budov a rozlehlých parků. Budova sněmu byla postavena na konci 19. století, ale její současná podoba se od té původní velmi liší. V roce 1933 ji nejdříve zapálili nacisté a poté byla poničena sovětskými vojsky během Bitvy o Berlín v roce 1945. Nejoblíbenější turistickou atrakcí je kupole, do které se dostanete zdarma a jsou z ní krásné výhledy na Berlín.
Další budovou politické moci je palác Charlottenburg. Pruský král Fridrich I. Pruský ho nechal postavit jako barokní palác pro svou choť Charlotte Sofii, která z něj udělala centrum nejvýznačnějších intelektuálů. Největší berlínský palác v současnosti hostí umělecké sbírky francouzských obrazů z 18. století či sbírky čínského a japonského porcelánu. Od svého původního účelu se tak příliš nevzdálil.
To je v rámci našeho rychlokurzu kouzla Berlína vše. Kromě zmíněných třešniček na dortu tady ale najdete další spoustu turistických lákadel i odpočinkových míst. Přejeme vám šťastné cestování a určitě jej jednou navštivte!
Foto: veřejná databáze
