Novinka, která zaútočila na žebříčky Česko-slovenské filmové databáze a vyhrála na plné čáře: 18. nejlepší seriál, 155. nejoblíbenější. Zdá se vám to málo?
Tak věřte, že není. Stačí, když si uvědomíte, že seriálový svět je silnější než kdy dřív. Není téma, žánr ani doba, o které by se aktuálně seriál nenatáčel.
Netflixácký počin z roku 2016 má zatím 8 dílů, které jsou od začátku plné akce. Ta závěrečnými titulky nekončí, protože i po zhlédnutí kompletní 1. série to ve vás bude ještě chvíli rezonovat… Zvlášť, pokud seriál pojmete jako maratón, a to doporučuji.
Na Stranger Things je spousta věcí, které se dají vychválit do nebes. To tvrdí kritika i diváci po celém světě, takže pro nevěřící Tomáše, Jiříčky a Pepíky: Opravdu je to skvěle zpracovaný seriál. Jediné, co vám na něm nemusí vonět, je mix žánrů. Pokud prostě nemáte rádi mysteriózní, hororová sci-fi thrillerodramata, kde ústředními postavami jsou dobrodružné děti, tak je prostě nemáte rádi. Ale pokud i přesto této „podivnosti“ dáte šanci, dostane se vám pod kůži. Jenom si celou dobu budete říkat: „Je to skvělé, ale… není to můj šálek kávy!“ A pak vstanete a pustíte si další díl.
O čem je seriál Stranger Things
V podstatě je to příběh, který byl v různých obměnách zpracovaný už milionkrát. Čtveřice malých kluků je rozdělena příšerou, která jednoho z nich (a nejen toho) unese. Na pomoc, která někdy zas tak nápomocná není, přichází Eleven. Právě její postava je nejsilnějším článkem 1. série, a to nejen dějově, ale i herecky. 12 letá Millie Bobby Brown ze Španělska, která ji hraje, toho moc nenamluví, a když už, tak než k tomu dojde, stihnete si okousat všechny nehty, ale její oči dokážou vyjádřit takovou škálu emocí, že o jejím hereckém talentu prostě nemůže být pochyb. Eleven je klíčem k záchraně uneseného Willa, takže většinu času sledujeme ji. V těch zbylých minutách si ale taky nedáváme čurací pauzu.
Příběh se odehrává v 80. letech, v malém městečku, kde se samozřejmě do té doby nic zlého nestalo. Zločin vyšetřuje šerif, který má evidentně sám svých problémů dost. Sounds familiar?
Originál vs. originál
Všechny postavy jsou skvěle vykreslené a všechny vyvolávají přesně takové emoce, jak to bratři Dufferovi, autorské duo, zamýšleli. Když máme nenávidět, nenávidíme. A tak dále. Atmosféra je dokonalá, použít slabší slovo, musela bych si nafackovat. Jednou z nejdominantnějších složek, která k tomu napomáhá, je hudba. Perfektně promyšlený je i scénář, což u autorských počinů, tedy v případech, kdy si námět a scénář píšou sami režiséři, nebývá zdaleka pravidlem. To všechno ale můžeme pozorovat i u některých dalších seriálů.
Mě dostaly úvodní titulky. Když vidíte rudý nápis Stranger Things, vidíte přitom Kinga. A nejen TO. Po celou dobu nám v hlavě na pozadí běží naše vlastní titulky: tohle všechno jsem už někde viděl/a. Ano, ale takhle hezky si pospolu ještě Stephen King, John Carpenter a Steven Spielberg na písečku nehráli. Seriál se za tuhle inspiraci snad ani neskrývá, on se jí přímo chlubí. Ale to, co celou dobu vnímáme jako jedinečnost, tedy tohle dokonale fungující spojení filmových velikánů, je zároveň hlavním rozporem. Ono to totiž je jedinečné spojení, které dokonce můžeme nazvat originálním, ale o skutečnou originalitu vlastně nejde, že? Celou dobu čicháme ke staré známé kingovsko-carpenterovsko-spielbergovské směsici vůní. A někomu to může vadit, a prostě proto seriálu neudělí plný počet. No co, dokonalost neexistuje…
PS: Je tady ještě někdo, kdo si po zhlédnutí zakoupil deskovou verzi hry Dungeons & Dragons?
Foto: Facebook
