První den festivalu Colours of Ostrava čekala návštěvníky pěkná snůška slejváku. Sloupy deště naštěstí vydržely jen pár hodin a nadupaná vystoupení tak nic nezastavilo.
Kdo překonal tázavé pohledy v tramvaji a vyrazil ve čtvrtek v pláštěnce a gumácích, rozhodně nelitoval. Místo vyhýbání a přeskakování kaluží a podmáčené půdy, mohl bezstarostně prožívat magické koncerty, o které včera rozhodně nebyla nouze.
Překvapením české scény pro mě nejvíce byla teplická kapela Už jsme doma. Chytlavé texty z každodenního života příjemně otevřely festivalové čtyřdenní. Na psychedelickou pětici z Tame Impala se včera možná někteří příliš netěšili. Kluci ale všem ukázali, že koncerty jsou skvělou příležitostí, jak svým umem nalákat nové fanoušky. Doprovodná videa a rockové tóny rozvířily publikum v poskakující masu. „V České republice jsme ještě nevystupovali a napoprvé na nás ještě nikde nepřišlo tolik lidí! Určitě se tu brzy vrátíme, jste skvělí,“ vykřikoval nadšeně frontman Kevin Parker.
Zahanbit se nenechali ani následující Slowdive, kteří rozjeli další párty na Arcelor Mittal Stage. Po tom, co se ručičky hodin přehouply přes půlnoc, přišla poslední tečka programu. Na M83 mohli návštěvníci vyřádit poslední zbytky sil, než unaveně dopadli na sedátka tramvají a odplahočili se domů. Hráči na pódiu koncert natolik protančili a prožili, že jeden z nich dokonce během kreací v chytlavém rytmu upadl.
Pokud někoho bolely nohy, měl rozhodně z čeho vybírat. Zajít posedět do stanu Jack’s Daniels, někam na jídlo nebo třeba na cimbálovku do vinárny. Amatérští folklórní tanečníci nabízeli také pestrou zábavu. Díru v programu na jistotu většinou zaplní energická Drive stage.
Foto: Colours of Ostrava – Matyáš Theuer
