Jen málo lidských vlastností je tak otravných, jako je nedochvilnost. Minuty, o které se zpozdíme, otravují život nejen nám, ale také všem ostatním, kteří jsou nuceni na nás čekat. Dá se toho zbavit?
Ideální by bylo nedochvilnost plošně odbourávat, jakožto zlozvyk nebo pseudonemoc, což ale asi není tak jednoduché. Pro mnoho lidí jsou totiž pozdní příchody záležitostí životního stylu, na němž nehodlají cokoliv měnit. Společnost se v náhledu na opožďování různí. Někteří lidé jsou tolerantnější a chvíle čekání jim zase tolik nevadí, temperamentnější a impulzivnější jedinci jsou ale nedochvilností druhých vytáčeni k nepříčetnosti. A nešvar je na světě.
Nedochvilnost jako zlozvyk
Teatrální projevy a vztek opozdilce k příštímu včasnému příchodu nepřimějí. Je dost možné, že si ani neuvědomuje, nakolik svou nedochvilností komplikuje situaci. Obecně se vyplácí při odvykání nedochvilnosti postupovat po maličkých krůčcích a obrnit se trpělivostí.
V některých případech se osvědčil jednoduchý trik – zakoupení hodinek, s jejichž pomocí mohl chronický opozdilec lépe kontrolovat svůj přehled o čase. Bohužel, v mnoha případech ani s hodinovým strojkem není vyhráno. Spousta lidí totiž nezvládá úspěšný time management, díky kterému se dokáže vypravit a připravit včas. A tak je třeba inspirativně vést jedince k tomu, aby si byl schopen svůj čas reálně rozplánovat, aby minimalizoval rizika pozdních příchodů.
Jako účinná lest funguje také to, že notorickému nedochvilníkovi je čas zahájení konference/schůzky/odchodu/odjezdu hlášen s půlhodinovým až hodinovým předstihem oproti ostatním účastníkům. S trochou štěstí se zpoždění vynuluje.
Pohodový život bez ohlížení na čas
Jistá míra bezčasovosti hodí náš život do pohodovější roviny, jistě. Jenže musíme myslet na to, že naše opožďování škodí jak ostatním, tak nám samotným. I co se třeba týče vztahů na pracovišti. Jen málokterý zaměstnavatel je ochoten a schopen svým zaměstnancům tolerovat neustálé pozdní příchody a i ty nejvtipnější a nejoriginálnější výmluvy časem zhořknou a zevšední.
Ideální je se nedochvilnosti prostě zbavit a odnaučit se plýtvat časem svým i ostatních. Někomu pomohou hodinky, někomu přesně rozplánovaný denní harmonogram, který se snaží dodržovat. V každém případě není nedochvilnost nevyléčitelnou nemocí, takže zbavit se jí naštěstí není nemožné.
Foto: Pixabay
