Čas letí a po diskutabilním MDŽ přišel na řadu Den matek. Neuniká nám ale jeho smysl?
Jako marketingový tah je sice Den matek dozajista k nezaplacení, ale opravdu jej Alice Masaryková ustanovovala v České republice v roce 1923 kvůli podpoře českého trhu? Asi těžko.
Den matek je všeobecně a celosvětově uznávaným svátkem, setkat se s jeho oslavami můžeme tedy i mimo Českou republiku. Ve světě je tento významný den obecně stanoven na druhou neděli v květnu, Česko si jej však stanovilo na stabilní termín 8. května.
Účelem původního Dne matek bylo uctít ženy a maminky, které měly v tomto dni být naprostým středem pozornosti. Za dob komunismu byl sice tento svátek zahrnut do propagandy a byl přetvořen v obligátní Mezinárodní den žen, s pádem komunistického režimu se ale Dni matek postupně navrátila ona tradičnost a odloučení od politiky.
Obchodníci si mnou ruce
Je až s podivem, jak snadno se z tradičního Dne matek, v němž by si lidé měli především připomínat důležitost a vztah ke svým maminkám, může stát komerční tah. A tak stejně jako před Mikulášem se obchody už měsíc předem plní dárkovými maličkostmi „pro maminky“.
A opravdová mánie vypuká zpravidla týden před samotným svátkem maminek. Obchody se takřka předhánějí v tom, který nabídne svým zákazníkům hezčí předvázanou kytičku. Kytky jsou prakticky na každém rohu, květinářství upoutávají na cedulích extra květiny ke Dni matek, zkrátka a dobře v určitou dobu se kolem Dne matek točí celý český vesmír. Kdo nekupuje mámě kytičku, jako by ani nežil. (Pozn. šéfredaktorky: Já mamince kytičku nedala, vyměnila jsem ji za masáž, a hned jsem byla spílaná. Zkrátka vyvrhel…)
Co s kytkou?
Je smutné, že pro mnoho žen představuje možnost dostat květiny jen několik pečlivě vyznačených dnů v kalendáři: narozeniny, svátek, výročí svatby (možná) a Den matek. Dámy se sice mohou potešit darovaným pugétem – ale je to opravdu ta podstata tohoto významného dne?
Nechci tím říct, že byste své mámě neměli radši dávat nic, aby to nezavánělo pokrytectvím, přetvářkou, klišé, naučeným zvykem, módním diktátem a bůhví-čím-ještě. Chci tím říct, že kromě strojového předání pugétu v celofánu z Lidlu (který je sice mimochodem moc pěkný a přirozený a nic tím určitě nezkazíte ani v jakýkoli jiný všední den) a rok co rok stejně opakované věty „Všechno nejlepší ke Dni matek, mami“, bychom na to mohli možná jít trochu jinak.
Drtivá většina z nás má totiž mámu jenom jednu. Jednu jedinou na světě. A drtivá většina maminek se o své děti stará, je schopná jim obětovat cokoliv a bezmezně a bez nároků je miluje až do konce života. A to je něco, co je potřeba náležitě ocenit. Protože za tuhle péči mámám nemůže kromě jejich dětí nikdy nikdo dostatečně poděkovat.
Tak co kdybychom příště místo kytky vzali mamku někam na vínko, na kafíčko nebo na zajímavý výlet a věnovali jí společně se zážitkem trochu osobní pozornosti a času? Kytka je sice fajn, ale činy mluví líp. A nikdo neříká, že tu kytku vaše máma nakonec nemůže taky dostat, že…
Foto: Pixabay
