Želvy ninja se pokusily o restart dva roky zpátky. Přestože o kvalitách prvního dílu se dá dost pochybovat, producenti mohli být spokojení s kasovním úspěchem, takže do kin přisvištěli želváci podruhé.
A snaží se napravit některé neduhy svého prvního dobrodružství, což se jim svým způsobem jakžtakž i daří. Tvůrci si totiž uvědomili, že nemá smysl zatěžovat diváky přemírou dialogů, takže se méně kecá, víc se mlátí a skáče, a když se mluví, tak spíš kvůli tomu, aby padl nějaký ten vtip.
To povětšinou bývá důvod, proč se mnohá pokračování kritizují, u želv to ale není třeba. Ty jsou v těchto věcech nejsilnější a nemá smysl jim podsouvat hluboké příběhy, které by jim neslušely. Díky tomu se film nevleče a odsýpá mnohem plynuleji než první díl. Přesto všechno to poskakování, mlácení a různé vynálezy odrostlejšího diváka později omrzí. Naštěstí film skončí dřív, než začne výrazněji nudit.
O největší porci zábavy se starají kromě želv dva nováčci na Trhačově straně. Režisér Dave Green se rozhodl na filmové plátno přivést oblíbence Bebopa a Rocksteadyho. Dva kriminálníčky, které Trhač proměnil na nosorožce a divočáka, aby se snáz mohl želvám postavit. I tady ale platí, že jejich infantilní přímočarost se dospělákům po čase začne zajídat, naopak dětem se bude jančení těch dvou náramně líbit. Přesto se jedná o příjemné zpestření.
Zbytečná se ale trochu zdá přítomnost Kranga, jenž sice stojí za ústředním plánem, který musí želví ninjové překazit, přesto je tam tak trochu na efekt. Důvod jeho bytí je ale jednoznačný. Tenhle mozek nacpaný do robotického těla samozřejmě k želvám patří stejně jako pizza a mistr Tříska, takže ho prostě bylo potřeba přivést. Jenomže právě proto to působí jako splněná a očekávaná povinnost.
Jednu věc jsem ale stále nezkousnul. Způsob, jakým digitální kouzelníci želváky ztvárnili, se mi zdá poněkud nešťastný a stále trochu děsivý. Tam, kde v devadesátkách stačily masky, se trikům v jejich realističnosti úplně nedaří. Vlastně je to právě ten pokus o co nejopravdovější provedení, které jim ubližuje. Ale to je jen taková subjektivní „poznámka pod čarou“.
Co se týče finálního hodnocení, tak oproti prvnímu dílu se každopádně jedná o krok vpřed, i když ne bůhvíjaký. Přesto přímočařejší provedení vytahuje tuhle sérii z podprůměrných vod k mnohem příjemnějšímu průměru. A pokud vám nebylo víc než dvanáct, nebo jste někde kolem tohohle věku mentálně zamrzli, tak budete z filmu pravděpodobně nadšení. Přeci jen takové prdění humanodiního divočáka ocení děti nejlépe. Tak uvidíme, jestli přitáhnou do kin dost rodičů, aby vznikl i třetí díl. Já myslím, že ano.
Foto: Oficiální stránky filmu
