Kouzelnicko-lupičské eskapády týmu, který si říká Čtyři jezdci, příjemně překvapily, producentům slušně vydělaly, a tak samozřejmě musel vzniknout druhý díl. Bohužel druzí Podfukáři by světlo světa spatřit nemuseli a vůbec nic by se nestalo. Vlastně by to tak asi bylo lepší.
Svižnost, s jakou se prezentovali v jedničce, se totiž víceméně úplně vytratila, šmrnc, který dokázal tak výtečně strhnout, probleskl pouze sem tam a elán snad chybí úplně, protože Podfukáři se tentokrát zadýchávají častěji, než by to člověk čekal. A to tvůrci vytáhli víceméně stejné karty, kterými nám zamotali hlavu poprvé. Jenomže tentokrát prestiž (kdo nechápe, měl by se podívat na Dokonalý trik) nesrazí divákovu čelist nijak zvlášť dolů. Ba co hůř. Ani samotný průběh tohoto kouzlení nijak zvlášť neoslní.
Něco tomu prostě chybí. Možná byl potřebný WOW efekt vypotřebován hned na poprvé, nebo snad obměna na režisérské stoličce, kdy byl zručný fachman Leterrier nahrazen rutinérem Chuem, neprospěla, nebo to tentokrát scénáristi přepálili a divák musí napínat zbytečně moc představivosti, aby kouzla jezdcům spolkl. Tentokrát jdou hodně za hranu a připomene to platnost rčení, že méně je někdy více. Kéž by se toho tvůrci drželi. A to vůbec nezmiňuji, jaká klišé se ve filmu objevila.
Jedno za všechny. Stará dáma čínské národnosti celou dobu mluví jen čínsky, angličtině nerozumí, ale ono se ukáže, že to celou dobu předstírala. Kdo by mě chtěl obvinit ze spoilerování, si pak v kině uvědomí, že tohle by mu bylo stejně od začátku jasné.
Každopádně výtek se dá nashromáždit dost a všechny táhnou výsledný dojem dolů. Ale i když to zní, jakoby v kině řádila šílená katastrofa, tak o takový průser se zase nejedná. Stali jsme se pouze svědky úpadku o úroveň níž k takové šedé průměrnosti. Jenže to ve srovnání s jedničkou, která člověka položila na lopatky, zanechá ve výsledku silnější pachuť. Plnou sílu má pouze část londýnského finále, ale to pak zabije zbytečná dohra, která diváka znatelně otráví.
Nejvíc to vše ale zamrzí, když si uvědomíme, jaký herecký kapitál byl k dispozici. Freeman, Ruffalo, Harrelson, Caine, Radcliffe a mnoho dalších skvělých herců… Mimochodem Radcliffovo vystoupení nejde za hranici vtipu „co třeba obsadit Harryho Pottera do kouzelnickýho filmu“, a to i přesto, že objektivně zahrál dobře. A navíc to nejlepší z jeho účinkování bylo už v traileru. To mě osobně asi štve nejvíc, protože druzí Podfukáři bohužel v trailerech ukázali až trestuhodně mnoho z toho, co mohlo člověka v kině trochu dostat.
Přes tohle všechno lkaní a jistou nespokojenost, kterou jsem zde demonstrativně vyjádřil, se na to ale dá dívat. Jenže celou dobu budete mít v hlavě usazenou myšlenku, že to nestačí, že se to mohlo udělat líp, nebo, a to by bylo možná ze všeho nejlepší, se to nemuselo dělat vůbec. Tenhle návrat do téže řeky byl prostě zbytečný. Tak to dopadá, když rozhodují účetní s kalkulačkou v ruce.
Ještě zajímavým prvkem, který diváky rozdělí, je schizofrenní vystoupení Woodyho Harrelsona, jehož tvůrci postavili do velmi zajímavé role. Já to nakonec zkousnul a možná i proto u mě film zůstává v kolonce jakž takž fajn průměr, ale věřím, že komu tenhle nápad nepůjde pod fousy, bude s hodnocením přísnější než já. Pokud jste už viděli, napište mi, co si o tom myslíte a jak to ovlivnilo vaše vnímání filmu?
Foto: Oficiální stránky filmu
