Nezávislý snímek Tohle je náš svět, který zaujal již na karlovarském filmovém festivalu, mohou nyní zhlédnout diváci v kinech po celé České republice. O kvalitách antisystémového filmu, který trochu tápe ve svém sdělení, se mohou přesvědčit tedy všichni na vlastní oči.
Nevšední, přesto velmi charismatický otec, kterého hraje famózní Viggo Mortensen, vychovává své děti odtržené od reality všedního dne dnešního světa. Společně žijí uprostřed lesa, moc toho nepotřebují a do civilizace vyrážejí zřídka. Když mají hlad, jsou schopní si něco ulovit.
Zároveň mají děti každý den naplánovaný program, který tříbí jak jejich ducha, tak jejich tělo. Po několikakilometrovém běhu nebo náročném cvičení čtou knihy a filozofické traktáty. Mají tak kondici špičkových atletů a jsou schopní vést debaty o marxistických ideálech nebo přínosu Listiny základních práv a svobod. Jejich život tak vypadá jako utopická pohádka pro každého, kdo si myslí, že dnešní svět směřuje do pekel. Je tomu ale skutečně tak?
Matka je již delší dobu na naléhání vlastních rodičů v „normální nemocnici“ (myšleno, že není v lese a neléčí se houbami a kořínky) kvůli psychickým obtížím, přesto ale během hospitalizace spáchá sebevraždu. Otec tak se svou netradiční a zdrcenou rodinou vyráží na pohřeb, kdy cestou budou jejich životní styl a hlavně jeho výchova konfrontovány s děním v normálním světě.
Tohle je náš svět se strašně hezky sleduje, po všech aspektech. Jsou tam skvělé herecké výkony, i na straně dětí, jejichž casting se hrozně povedl. Je tam pěkná kamera (ta nás na začátku kouzelně provádí přírodním životem hlavních hrdinů) a úžasná hudba. A na začátku se především příběh a představené myšlenky v člověku v klidu usazují a srovnává si je s nějakým svým světonázorem tak, že minuty se před ním odvíjejí až v jakési meditativní poloze.
Jenomže režisér Matt Ross chce postavit načrtnutým ideám také vyhraněný protinázor, a proto v závěru dochází k převrácení, které nepůsobí úplně věrohodně a předchozí snažení shazuje.
Přesto mi to nezkazilo zážitek z filmu nějak zásadně, to ale neznamená, že to někoho nerozladí mnohem více. Mě jen mrzí, že se to nemohlo udržet ve vyjetých kolejích po celou dobu, protože to bylo rozjeté více než slušně a poslední výhybka to poslala na horší cestu.
Každopádně po dokoukání má člověk nad čím přemýšlet. Otázky byly vzneseny, tvůrci podali i nějaký svůj pohled na věc, ale každý si na ně může odpovědět samozřejmě úplně po svém. Obecně ale platí, že po formální stránce divák dostane velmi kvalitní film s velmi zajímavým přesahem, který sráží podle mě trochu nelogický závěr.
Foto: Oficiální stránky filmu
