Warcraft je fenomén. Najdou se lidé, kteří hraním této hry strávili tolik hodin, že bez jakéhokoliv přehánění si v Azerothu, ať už v Alianci nebo v Hordě, vybudovali paralelní život. A ti, podle mého subjektivního dojmu a snad i objektivních reakcí, by měli být velmi spokojení. Jenže já si myslím, že film má šanci uspět i u těch, pro něž byl donedávna Lothar pouze vnukem Karla Velikého a o nějakém Anduinovi slyšeli poprvé.
Přestože jste možná prvnímu odstavci vůbec nerozuměli, může se stát, že z kina odejdete nadšení a s mocným rykem DUROTAN se vrhnete k počítači instalovat WoWko, abyste svět zužovaný válkou mezi Orky a lidmi prozkoumali detailněji. Vzhledem k tomu, že v kinech dostanete kód k bezplatnému stažení, nic nepředstavitelného. Můj postarší notebook mě naštěstí před tímto osudem chrání, jinak byste možná o mě už taky nikdy neslyšeli.
Já myslím, že už máte představu, že filmový Warcraft funguje na výbornou. Z hlediska Blizzardu jako reklama, která naláká nové pařany, z hlediska filmového fandy jako funkční a poměrně uzavřené fantasy, které vzbudí hlad po světě Azerothu, o kterém jste netušili, že ho v sobě máte. Já bych si třeba nechal naservírovat pokračování hned.
Snímek totiž se zvládnutou pompézností představil rasu hrdých orckých válečníků stylem, kterým si tito zubatí oškliváci musejí podmanit každého fantasy maniaka. Zvláště mladý náčelník Durotan získává snadno divákovu přízeň. Ve stínu Orků sice zůstávají lidské postavy, kterým překvapivě, aniž by byli schovaní za digitálními kouzly, potřebný kus charismatu sem tam schází, ale naštěstí je to vlastně jedno. Mnohem více záleží na tom, jak se to mezi sebou všechno pobije.
A tady Warcraft exceluje. Všechny ty střety, rozmíšky, bitvy i komornější rvačky baví, stylizace záměrně poplatná hře naštěstí filmu sedí, a když se dokážete sžít s postavami, dostaví se tolik potřebné napětí. Tomu napomáhá i Djawadiho jednodušší, svým způsobem až kmenová hudba, která je ale pro podbarvení více než vhodná. Navíc sympaticky příběh nenabízí typicky černobílou zápletku, takže se tu nejede pouze linka lidé versus Orci, čímž jsou rozmíšky zase o kus zajímavější.
Hlavní zásluhy na povedeném filmu, který má šanci být první komerčně megaúspěšnou a zároveň kritiky přijímanou videoherní adaptací, mají ale dva fakty. Prvním je, že se Blizzard poučil z příkladu Marvelu a radši si své dílo pohlídal sám. A druhým bylo angažování talentovaného režiséra Duncana Jonese, který si podle mě právě posychroval vstup do hollywoodské první ligy. Chtělo to silného tahouna s velkým kreativním potenciálem, aby náročnou látku přetavil v konzistentní dílo, kterým se zavděčí fandům, ale zároveň přiláká WoWka neznalé diváky. To se myslím zadařilo a sám jsem příkladem.
Nemusíte být tedy nutně znalci předlohy, abyste si film vychutnali. Bohatě postačí, holdujete-li fantasy spektáklům. Pokud vám jsou tedy magie a světy plné roztodivných stvoření blízké, neváhejte a vyrazte do kina. Já se mezitím musím postarat o to, abych se o tom, jak to s Hordou a vším kolem vlastně je a bylo, dozvěděl něco víc. Hru sice asi nerozchodím, ale nějakou knížku bych si asi pořídit mohl…
Foto: Oficiální stránky filmu
