Stále častěji se setkávám s tím, že se mě, jakožto dlouholeté a zapálené folkloristky, lidé ptají, co na té dechovce vidím. Ach jo.
A na místě je mimořádně teatrální povzdech. Protože pro neMoraváky folklorní tradice často splývají s dechovkou. A abych nekřivdila jen neMoravákům, tak na severní Moravě na mě tu a tam také podobnou otázku někdo vytasí.
Každopádně foklor je od dechovky poměrně dost odlišný. Kromě toho, že samotná hudba je prakticky nesrovnatelná, se liší také styl písní, zpěvu nebo také případný taneční projev. Zatímco dechovou hudbu můžeme jednoznačně spojit s barevnými vestičkami a obligátními odrhovačkami v rytmu polky nebo valčíku, ve folklorní hudbě můžeme nalézt více.
Kromě toho moravský folklor doprovází cimbálová muzika, neboli cimbálovka či cimbálka. A právě cimbál je výrazným odlišením a zpestřením lidové hudby. Je jasné, že cimbálová muzika nepadne do vkusu každému, ba ani nemůže. Ale přinejmenším byste to mohli zkusit.
Jihomoravané a folkloristé milují zvuk cimbálu, protože jim připomíná jedinečnost a především bezprostřednost folklorního prostředí. A i každý neMoravák a nefolklorista by si měl alespoň jednou v životě zakusit folklorní akci na vlastní kůži.
Protože na Moravu se nejezdí jenom kvůli vínu, i když je to značně důlěžité lákadlo. Ale spojení vína a lidové hudby společně s bezprostředností folklorní společnosti vás doslova uchvátí. A po nějaké době konzumace vína i ten nejdřevnatější nefolklorista a netanečník ve svém nitru objeví skryté vlohy pro lidový tanec.
Jižní a východní Morava navíc s příchodem léta a oteplením mezí ožívají nejrůznějšími folklorními festivaly. Je to prostě něco jako Colours of Ostrava, ale na lidovou notu. Někteří lidé na takové festivaly chodí kvůli pestrému a mnohdy exotickému programu. Součástí programů folklorních festivalů bývají často zahraniční soubory, a tak má mnoho lidí naprosto jedinečnou příležitost vychutnat si například maorskou haku naživo.
A jiní se podobných akcí zúčastňují kvůli atmosféře. Koneckonců na takovém strážnickém mezinárodním folklorním festivale nemusíte ani zavítat do amfiteátrů na oficiální program, a stejně se na každém kroku střetáváte s folklorem. A ti poslední vyhledávají jedinečnost zábav u cimbálu.
Protože u cimbálu prostě zpívají a tancují všichni. Někdo od začátku, někdo až ke konci. Ale dříve či později ta hudba a atmosféra zvedne z pohodlí židle každého. A to je ten hlavní rozdíl. Jakkoli totiž může být dechová hudba uznávaná, nezvedá ze židle většinu příslušníků ročníků narozených po roce 1950. A pokud ano, tak stejně většinou nestrhává davy.
Nevěříte? Vyzkoušejte to!
Foto: Lucie Martináková, Pixabay
