Slibovali jsme vám reportáž z pražské výstavy o historii videoher Game On a tady je. Mluvil s námi David Urban, ředitel výstay a konzultant výstavy z londýnského Barbicanu Leonardo Araujo de Assis.
Mluvili jsme o hrách, možnostech pro budoucí hráče a vývojáře a o všem, co na výstavě můžete vidět a proč vlastně stojí za to. Obsah výstavy se neustále obměňuje, a přestože bude v ČR až do Vánoc, nebude vždycky stejná.
A jo, mají tam toho Dooma 94. Jen ty řádkové příkazy ne.
Leonardo cestuje s výstavou pro londýnské centrum umění Barbican, které Game On patří, posledních pět let.
O hrách ví skoro všechno a o jejich příbězích ještě víc. Na výstavu je hrdý a rozpovídal se o jejích úspěších. Game On za posledních 15 let procestovala 20 zemí, navštívily ji miliony lidí, a i když je s ní Leonardo už pět let, vidí v ní stále velký potenciál.
Co je nejzajímavější hra tady, která je podle vás ta the best?
No, moje osobní volba… mám hrozně rád hru, která se jmenuje Lemmings, která je vystavená v naší TOP 10 sekci. Z compů potom Commodore Amiga z roku 1985.
Mám taky rád věci, které jsou specifické pro různé oblasti. Jako například hry v naší japonské sekci, dvě Steel Battalion hry. Ukazujeme návštěvníkům, jak v Japonsku berou hry a celou herní kulturu. A například právě Battalion: tahle hra byla vyrobená s ovladačem určeným přímo pro ni. Nemůžete ji hrát s ničím jiným. Což je super.
Je tu nějaký příběh za aktuálními hrami? Například za Destiny a její kontroverzí kvůli používání prostředků, jakými udržuje hráče ve hře*.
Všechny hry jsou tu vystavené z nějakého konkrétního důvodu, ovšem Destiny tu není právě kvůli tomu. Jsou tu kontroverze kolem toho, jak moc přitahuje hráče a diváky, ale je tu hlavně proto, že je to plošně dobrá hra a ukazuje hodně o vývojářích z USA a z UK a k tomu, jak přistupují k vývoji her všeobecně.
Myslím, že je dobré, aby lidé viděli, jak to funguje, jak se snaží upoutat hráčovu pozornost. Důležitý je kontrast – pro některé lidi je to nepříjemné, některé to otravuje, ale akceptují to. Je to něco, co se musí ukázat. Ukazuje to, co se vlastně děje v herní kultuře.
GTA, Mario a Pokémon
Chceme to lidem ukázat, celou tu opravdovou historii za hrami. Myslím například GTA (Grand Theft Auto) a celou jeho výrobu – myslím všech dílů, ale tady konkrétně třetího – protože jeden z originálních tvůrců Game On show je zároveň i jeden ze členů Rockstar studia, Lucien King, a můj dobrý přítel. Díky němu jsme dostali přístup k celému kreativnímu procesu GTA III, takže máme panely s originálními koncepty. Originální poznámky tvůrců her – vlastně vidíme, že v téhle a téhle části hry bude mít postava přístup sem a sem a k tomu a k tomu.
Je to vlastně celé o rozhodnutích a o tom jak komplexní může tvorba hry být. Právě proto tu máme i sekci nezávislých vývojářů. Kde jen jeden developer, jeden chlápek udělá vlastně sám celou hru, třeba Minecraft. Takže myslím, že všechny tyhle kontrasty jsou důležité, aby se návštěvník zamyslel nad tím, že toho je vlastně fakt hodně, co vede k finální podobě hry.
David Urban, ředitel výstavy – proč je Game On v Praze?
Máte tady celou sekci věnovanou českým vývojářům, a mě by zajímalo, proč zrovna Češi? Proč ne třeba celá střední Evropa?
Je to z toho důvodu, že výstavu pořádáme víceméně pro české publikum, s tím, že se samozřejmě nebráníme někomu, kdo přijde z celého regionu střední Evropy. Dávali jsme to vědět skrz tiskové agentury do širšího okolí. Máme i propagaci, která sahá právě i tam.
Principielně jsme v hale 40 v Holešovicích z toho důvodu, že nám jde o Prahu, pražské potažmo české publikum a v tom kontextu jsme i řešili právě českou sekci.
Dá se říct, že částečně i slovenskou – sahá do historie, kdy byly naše národy spojeny. Neměli jsme ambici, ani tendenci – protože toho místa není tolik – dávat tam jenom útržky.
Už jsou tam určité zjednodušené verze z toho důvodu, že zas tak málo vývojářských studií u nás není, je jich docela dost a jsou docela známá. Chtěli jsme je dát do kontextu pro širší veřejnost, protože paradoxně jsou známější v cizině, než u nás doma.
Byla to i dohoda s Barbicanem, protože co se týká světových her, je to sekce která přišla vysloveně z Londýna a do to jsme nechtěli zasahovat.
Game On spolupracuje s FAMU a jejími pedagogy, máte tady tedy sekci, která třeba cílí na budoucí vývojáře?
Nechtěli bychom to takhle vyloženě vypichovat. Unikátnost je v celkovém kontextu všech těch sekcí. Je jich víc než dvacet, včetně české, ale je tu třeba i sekce, kde je třeba film a gaming hudba, marketing gamingu, art-worky… Krom toho, lidé si tu mohou zahrát a osahat původní grafiku – s tím, že některé věci jsou „oprejskané“, opravdu staré a lehce zrezivělé – patří to k patině uměleckého ztvárnění, kde některé věci jsou nedokonalé, ale přesto originál.
Máme tady zařízení, která nejsou zcela hratelná, ale je tu třeba dřevěná krabička z roku 72, která má konzole, ale už nefunguje, ale lidé jsou přesto schopní nasát tu energii a historii.
Tam je z mého pohledu to gró pro budoucí vývojaře, mají možnost vidět takovou kolekci, která není jen tak k vidění kdekoliv jinde na světě.
Nemusíme jezdit někam do Londýna, protože tady je výstava stejně tak plnohodnotná. I prostor jsme tu upravovali tak, aby odpovídal londýnským standardům.
Co se týče FAMU – ta je domluvena s Barbicanem. Je tu doprovodný program, kdy máme diskuze na různá témata, která zajímají jak odborníky, tak i laiky. Rozvrh se bude průběžně zveřejňovat na internetových stránkách a zároveň i na Facebooku naší výstavy.
Teď ladíme harmonogram a budeme dodávat různé prvky postupně, aby se některé hned nezaplnily. Teď se díváme, jaký bude zájem o výstavu v prvních dnech a zatím to vypadá velmi dobře.
Za co byste si sedl vy? Co je vaše ideální hra?
Já to mám takové trošku extrémní, řekl bych asi dvě. Jedna je asi ten klasický pong, minimalistický. Z opačného soudku je tu virtuální realita, které tady máme dvě. Očekáváme nějaké novinky, které v průběhu celé výstavy budou neustále updatované, kdy vlastně různá studia budou představovat svoje hry a představí je v předstihu tady u nás.
*Destiny kontroverze, magazín Forbes
Image Credit: © David Švarc
