Gru se po intermezzu, ve kterém se v samostatném filmu představili Mimoni, vrací. Tentokrát se na scénu přiřítí i jeho bratr Dru, o kterém do teď neměl tušení. Já, padouch útočí tak potřetí na malé i velké.
I když hned na začátku napíšu, že tentokrát se netrefuje úplně do černého a zdá se, že se padoušské téma vyčerpává. Správňák Gru je prostě už na plný úvazek fotr od rodiny a ten raubíř, jak jsme ho měli nejradši v prvním díle, je nenávratně pryč. I když jeho objevený bratr Dru, identické dvojče s blonďatou hřívou, dělá, co může. Jenže jako padouch je trochu neschopný.
Tenhle film dospělý divák tolik neocení
Což produkuje dostatek humorných situací, při kterých se ale zrovna smíchy lámat nebudete. Pokud vám tedy není osm. Pro tuhle cílovou skupinu, věřím, Já, padouch stále funguje na výbornou. Dospělý člověk se dočkává nenáročné zábavy, díky které zabije hodinu a půl a při tom nebude litovat.
Takže ideální materiál pro rodiny s dětmi. Případně pro lidi, kteří bezmezně žerou Mimoně. Ty si zase jedou to svoje a díky jejich vězeňskému dobrodružství jsou zase asi nejsvětlejším bodem filmu, který tentokrát není o nich.
On, padouch
Druhým nejlepším bodem snímku je padouch, kterým je už z dvojky známý Balthazar Bratt. Jeho módní i padoušské kreace jsou svěží a dodávají filmu větší spád, který mnohdy již ztrácí. Čímž se potvrzuje fakt, že tomuhle animáku sluší více záporáci, kterým Gru už není.
Na co nelze říct ani popel je kvalita provedení, která odpovídá velkofilmové digitální produkci. Jinými slovy rozhodně se na film výborně kouká. Speciální pochvalu nechám i českému dabingu, protože je kvalitní a já nemám rád, když se na něj bezmezně furt jen plive. Myšleno všeobecně.
Každopádně třetího Já, padoucha nedokážu doporučit s čistým svědomím. Tomuhle filmu bude jednou slušet spíše odpoledne v televizi. Pokud ale nevíte, jak zabavit své děti a nechcete se ukousat nudou, tohle není špatná volba.
Foto: ©Universal pictures
