Ne každý uživatel internetu je IT guru, SEO expert, marketing specialist, nebo novinář Daniel Dočekal (který ví všechno), Motejlek.com (tam ví všechno, dokonce i to, co se jen stane) anebo hashtag specialista moderátor Leoš Mareš. Drtivá většina jsou lidi, co si myslí, že „ten internet“ je Seznam.cz a vrcholem jejich skills je ovládnutí Facebooku. O triu Twitter, Instagram anebo Pinterest sice slyšeli, ale k čemu jsou, nechápou.
Právě pro tyto lidi píšu jako volné (a slíbené) pokračování článku Proč odejít z Facebooku návod níže. Ti z vás, kteří máte na FB patnáct přátel, nechcete tam nic propagovat a tudíž vám to je jedno, to v podstatě nečtěte a počkejte si na příští díl.
Musím se přiznat, že jsem patřil taky ke skupině, která před pár lety ono alternativní trio nainstalovala, zkoukla, nepochopila a zavřela. Twitter bylo něco suchého, samé linky někam a divné #slovazamrizkou anebo @zazavinacem. Instagram, až na prvotné nadšení z filtrů, taky nějaké čtvercové (wtf?) fotky. Pinterest už vůbec ne, jaké nástěnky?
Rychle zpátky na FB.
Naštěstí, aspoň pro mě, se na FB dělo pravidelně několik věcí. Každé ráno chytnu mobil a snažím se dostat ke zprávám a trvá mi opravdu dlouho, než se k nim přebiji záplavou selfies, party reportů, statusy, co si kdo koupil, atd. Pak, která má jakého miláčka nej nej nej na světě a konečně je šťastná.
… kluk má 22 let, takže za dva měsíce nás informuje dalších deset statusů, jaký je to kretén a blb a příště už si dá pozor, to jest narazí si kocoura co mu bude 24 a to je jiná, to je přece jasné. Ale aspoň je o čem psát.
Sice až po několika měsících, ale přece mě to donutilo se zamyslet, že toto fakt nechci. Trávit čas se dá opravdu jinak. Informací, které člověka obohatí, je tolik, že číst balast od znuděné mládeže je trestuhodné.
Tak jsem se jednoho dne, myslím v prosinci 2014, z Facebooku odhlásil.
To bylo naivní. Na mých 42 let úplně dětinské. Jelikož z titulu mé tehdejší práce jsem se hodně pohyboval mezi lidmi a rozhovory při setkání s některými z mých 800 nejlepších přátel na světe začínaly asi takto:
Aha, to je ten, co mě vyhodil z přátel.
To jsem si Marťas myslela, že jsme opravdu kámoši.
To si mi mohl říct do očí, že máme nějaký problém.
Vyhodíš mně z přátel a najednou se tváříš, jakoby nic?
Samozřejmě toto člověka déle jak týden řešit nebaví. Navíc, velice rychle zjistíme, že třeba online marketing na svůj produkt se bez tisíců přátel přátel dělá těžko. Tak jsem se zase vrátil a hledal cestu, jak z toho ven. Jak z toho ven a zároveň zůstat. Na začátku si musíme uvědomit dvě podmínky:
- nikdy nevyhazuj nikoho z přátel, s kým musíš udržovat jakoukoli komunikaci v reálném životě, protože tě to může stát sice ne život, ale byznys určitě (nekecám). Lidi to berou smrtelně vážně.
- být na Facebooku kvůli seriózním informacím nebo zábavě je jako vyrazit do centra Prahy na kamionu a divit se, že nezaparkuješ. FB je obklopen tolika balastem, že je téměř neodbalastovatelnej.
Řešení je naštěstí celkem easy. První etapa je uklidit na FB a zůstat tam v nějakém omezeném režimu, třeba kvůli byznysu. Druhá je přesun na jiné sítě, kde se dočkáme kýženého ráje v podobě víceméně jednosměrné sociální komunikace (konzumuji co mně baví a nemusím mít k tomu přátele) .
Phase One
První, co doporučuji udělat, je na základní zdi kliknout na šipku u příspěvků největších otravů a kliknout na „Přestat sledovat uživatele XY“. Určitě existují i nějaké hromadné možnosti, ale na začátek je toto super věc.
U stránek musíme vypnout volbu „Sledovat“.
Samozřejmě ponecháme ty uživatele a stránky, které jsou k něčemu. Vypneme všechny notifikace, emaily, atd., a staráme se maximálně jen o fanouškovskou stránku pro svůj produkt nebo službu (to samé děláme na soukromém profilu).
Pokud se neumíme zbavit zlozvyku postovat na FB věci o svém soukromém životě, OK (není to nádor), stačí přesunout uživatele, které neznáme, nebo nejsou opravdu blízcí, do skupiny „Omezeno“. Stejně jako u „Přestat sledovat“ zůstávají vaši přátelé a tudíž na vás nepoštvou DAEŠ, ale nevidí, co neoznačíte jako Veřejné. Taky věc, co si myslíme, že ví každý, ale neví.
Osobně ještě doporučuji odhlásit se ze všech skupin, kam jsme se za ta léta s pionýrským nadšením přihlásili.
Po několika týdnech provádění výše uvedeného nás FB v podstatě přestane otravovat a můžeme ho používat k tomu, k čemu asi jedinému slouží, k marketingu (čehokoli komukoli).
Máme odbalastováno, kamion je na parkovišti za Prahou, použijeme ho, když opravdu potřebujeme.
Na cestu do centra si najdeme jiné nástroje, a to právě naše trio, které představíme zase za týden. A taky, co s tím má Leoš Mareš.
