Angela Merkelová, Margaret Thacherová, Lenka Bradáčová, Kateřina Jirásková (PPF). Jen pár jmen úspěšných žen dokazujících, že nejde o kvóty, ale o schopnosti. A jsou jich tisíce. Bez kvót a nařízení.
Když si zadáte do Googlu klíčové spojení ženy a vedení firem, najdete děsivé množství článků a studií o tom, jak je to prospěšná věc a měl by na to být zákon (kvóta, nařízení). Jak to chce EU, Němci, a nevím kdo všechno.
Asi nikdo nebude namítat, že zapojit schopnou ženu do vedení společnosti (vlády, instituce) je dobrý tah. Já bych to jen opravil na: zapojit schopného člověka. Proč je potřeba firmám nařízením vnucovat, aby dělaly dobré tahy? Dobrým tahem je tvorba zisku, inovace, dobrý marketing, nábor schopných lidí. Máme i na toto dělat kvóty? Vážená firmo, tento rok musíte udělat deset dobrých reklamních kampaní. Na to dohlédne komise, ve které bude čtyřicet procent žen. Fuj, horší než norma o zakřivení banánu.
Pokud uděláme normu na ženy, v mých očích z nich uděláme krávy, nebo kukuřici či slepice. Na toto všechno a další věci jsou taky normy. Pak se můžou ozvat schopní IT manažeři z Indie. Proč má jen Satya Nadella vést Microsoft? A Sundar Pichai Google?
Že jsou schopní? Ne, udělejme na to kvóty. Jednoho Inda na deset firem. Pak dvě ženy. Aby to bylo spravedlivé, dejme jednu bělošku a jednu Afroameričanku. Pokud nebude žádná k mání, co je v ČR možné, importujeme. Spolu s krávami a slepicemi, ale vše podle kvót a norem. Oops a kde jsou Asiatky? Budeme muset ty kvóty přepočítat.
Být ženou, debata o kvótách mne smrtelně uráží. Stejně jako by mně urážela debata, zda zavést kvóty na povinné zaměstnávání Slováků v ČR. Takže mě nechtějí proto, že jsem schopný, ale že o tom praví nějaké nařízení z Bruselu?
Když je nějaká skupina schopná, či už jsou to ženy, muži, Slováci, Indové, prosadí se přirozeně i bez kvót. Viz Slováci v ČR – před deseti roky obsluhovali v McDonalds a dneska? No to je ale jiné téma. Pointa je, že toto vše jde i bez kvót a přirozeným výběrem.
Nedělejme z toho socialistické centrální plánování, k čemu ve všech oblastech víc a víc spějeme. V oblasti normativních lidských zdrojů by to bylo obzvláště směšné. Představme si titulek, namátkou – Pracující lid z německého podniku Siemens AG splnil plán pětiletky už po dva a půl letech, když do širšího vedení společnosti umístil čtrnáct místo plánovaných sedmi žen. Přejme německým pracujícím, ať se jim takto daří i nadále a pomůžou tak bratrům v Řecku překonat dočasné těžké časy.
Přeji schopným lidem, ať už mužům, ženám, Indům nebo Burunďanům, ať se jim daří proto, jací jsou, a ne proto, že to někdo seshora nadiktuje.
