Samara se vrátila a roztáčí hvězdná kola, tedy Kruhy, samozřejmě. A vy nebudete moci popadnout dech z toho, jak se vás pokusí uzívat k smrti. Až taková katastrofa to byla a hned na začátku radím, vyhněte se tomuhle filmu velkým obloukem.
Píše se rok 2017. Původní Samařin vzkaz, který zabíjel do sedmi dnů, se šířil na VHS. Automaticky se tedy tvůrcům nabízela možnost zapojit do vyprávění nové technologie, sdílení na sociálních sítích a podobně. Ale oni si řekli ne a přinesli nám sterilně nudný horůrek, jehož středobodem jsou dva mladí lidé, kteří pátrají po Samařině původu.
A jejich vyšetřování, kterým chtějí zjistit také, jak se kletby zbavit, vlastně moc nedává smysl a děje se nahodile. Vždycky přijde vhodná vize nebo sled různých událostí vykrystalizuje tak, aby se naše ústřední dvojice měla důvod podívat na další místo, promluvit s jiným člověkem a odhalit další dílek nezajímavé skládačky. Ve finále se pohybují od jedné lokace k druhé a dějí se jim poměrně nudné věci, které jsou propojeny tak nějak, aby se neřeklo.
Kruhy nevyděsí ani ty nejbojácnější povahy
Vrcholem všeho je, a tady bacha, budu spoilerovat, že Samara se ve filmu všehovšudy objeví dvakrát, dohromady maximálně na pět minut. Zbytek filmu se motá kolem těch dvou lidí, kteří nejsou ani trochu zajímaví a bude vám naprosto jedno, co se s nimi stane.
Úplně nejhorší ale je, že tenhle horor vás vůbec nevyděsí. Atmosféra, která by vás držela napnuté, neexistuje. A i prvoplánové lekačky jsou tak odfláknuté, že ve vás nevzbudí ani tu nejmenší kapičku strachu nebo zděšení.
Sledovat Kruhy jen na vlastní nebezpečí
Tohle natáčení proběhlo z povinnosti. Natočil ho neznámý režisér, který se ani nesnažil z hloupého scénáře vykřesat něco smysluplného. Najali se především neznámí herci, které doplnili známější tváře, jako Johnny Galecki (The Big Bang Theory) nebo protřelejší harcovník Vincent D’Onofrio, a nějak se to všechno zpatlalo dohromady. A teď se čeká, že lidi na to budou chodit, protože poslední, mimochodem také nevydařený návrat Samary, je dávno zapomenut. A všichni teď raději nostalgicky vzpomínají na úžasný první díl, případně na původní japonskou předlohu.
Tvůrci byli natolik drzí, že tuhle hodinu a čtyřicet minut diváckého utrpení uzavřeli koncem, kterým jasně dávají najevo, že očekávají pokračování. Tohle je výsměch agónii, kterou kvůli nim prožijete. Působí to podobně, jako kdyby vám vypíchli oko a slíbili vám, že vám v budoucnu vypíchnou i druhý. Už se nemůžete dočkat, že?
Ano, čtete správně, přirovnávám zážitek z tohoto filmu k fyzickému mučení. Proto na vás ještě jednou apeluji, pokud o Kruzích přemýšlíte, tak si to rychle rozmyslete a vyberte si cokoliv jiného. Třeba zírání do zdi. Přinese vám to mnohem smysluplnější divácký zážitek, než tenhle nefunkční rádoby horor.
Foto: © Paramount pictures
