V historii lidstva se odehrála celá řada různých masakrů. Na některé z nich se s hrůzou vzpomíná dodnes. Jedním z těchto momentů je i krvavá Bartolomějská noc, která se odehrála ve Francii šestnáctého století.
Z Paříže se násilí šířilo do celé Francie
Jako Bartolomějská noc se označují události z 23. na 24. srpna 1572, které se dodnes řadí k nejkrvavějším momentům v náboženských dějinách i v historii celé Francie. Pod náboženskou záminkou zemřely v Paříži tři tisícovky hugenotů. Ovšem událost nelze popisovat pouze z náboženského hlediska, protože za vším stojí hlavně mocenský boj mezi katolíky a hugenoty. 
Velké vraždění měla na svědomí královská regentka Kateřina Medicejská, která se tím pokusila zajistit trůn svým synům, ale v konečném důsledku jim vůbec nepomohla, jelikož země byla rozvrácena a na trůn nastoupil hugenot Jindřich IV. Navarrský. Během Bartolomějské noci byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů – admirál Gaspard de Coligny. Z hlavního města Francie se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov, takže si násilí během dalších týdnů vyžádalo tisíce obětí.
Admirál Coligny zavražděn až napodruhé
Katolíci a hugenoti se ve Francii střetávali celé desetiletí před Bartolomějskou nocí a symbolickým aktem smíření se měla stát svatba navarrského následníka trůnu Jindřicha Bourbonského se sestrou Karla IX., princeznou Markétou z Valois. Svatba se odehrála 18. srpna 1572 a do metropole se sjela řada hugenotských šlechticů. Ženich neuznával katolickou mši, a proto prostál velkou část svatebního obřadu před kostelem. Během obřadu se na sebe ženich s nevěstou nepodívali a nevěsta ani neodpověděla na otázku, zda si bere Jindřicha dobrovolně za manžela.
V následujících dnech byla královská svatba v Paříži oslavována, nicméně Kateřina Medicejská přesvědčovala syna Karla, aby zasáhl proti hugenotům mocí. Její úsilí se nakonec vyplatilo. K prvnímu pokusu o vraždu admirála Colignyho došlo 22. srpna, nicméně hugenot byl pouze zraněn. Čin však hugenoty hodně popudil. O dva dny později už však Coligny společně s dalšími hugenotskými vůdci zemřel v hostinci Ponthieu, kde během pařížského pobytu přebýval. Tento čin odstartoval masové vraždění po celé Paříži. Vraždění probíhalo až do října stejného roku.
Král Jindřich IV. Navarrský
Král Jindřich byl uvězněn v Louvru a později se mu podařilo uniknout do Navarry, přičemž manželku zanechal v Paříži. Manželka se však později k Jindřichovi připojila. Synové Kateřiny Medicejské shodou okolností zemřeli poměrně krátce po sobě a Jindřich konvertoval ke katolicismu, aby si zajistil nárok na francouzský trůn, který si dělal také katolický rod Guisů, jenž organizoval vražedné nájezdy proti hugenotům.
V roce 1593 Jindřich po bojích s guisovskou katolickou ligou usedl na francouzský trůn jakožto Jindřich IV. Navarrský. Se smrtí jeho manželky Markéty vymřel rod z Valois a Francii až do Velké francouzské revoluce vládli Ludvíci z rodu Bourbonů. Bartolomějská noc rozhodně klid Francii nepřinesla a na ukončení náboženského konfliktu se muselo počkat pěkných pár let. Jindřich IV. Navarrský sice v roce 1598 vydal Nantský edikt, kterým zavedl náboženskou svobodu, nicméně pronásledování hugenotů ve Francii neustalo a po zrušení Nantského ediktu Ludvíkem XIV. v roce 1685 byli hugenoti na dalších sto let postaveni mimo zákon, což trvalo do roku 1787.
Konflikt mezi hugenoty a katolíky doutnal dlouho
Do současné doby se 24. srpen označuje jako smutná připomínka v dějinách protestantismu, jelikož hugenoti byli francouzští reformovaní křesťané. Přesné počty obětí samozřejmě nejsou známy, nicméně moderní historici udávají rozmezí od pěti do třiceti tisíc lidí. Reformace se přitom do Francie šířila od úplného počátku, nicméně své místo získávala hodně složitě, jelikož katoličtí králové reformaci nepřáli a tvrdě ji potírali.
Ovšem reformaci se přeci jen podařilo uchytit. Během několik let na přelomu padesátých a šedesátých let šestnáctého století vznikly ve Francii stovky nových reformovaných sborů a reformaci uvěřily desetitisíce lidí. Odhadem se na protestantismus obrátily více než tři miliony Francouzů. Jenže to se nelíbilo tradičnímu katolicismu, takže od roku 1562 se Francie topila v občanské válce, která byla zároveň válkou náboženskou mezi hugenoty a katolíky. Bartolomějská noc z roku 1572 byla pouze jedním z vrcholů této občanské války a v zásadě znamenala porážku protestantů ve Francii.
Největší masakry se odehrály ve městech Toulouse, Lyon, Bordeaux, Bourges, Rouen a Orléans. V historických pramenech nepanuje jednota ohledně počtu zavražděných hugenotů, takže počty se pohybují mezi dvěma tisíci až desítkami tisíc mrtvých. Soudobé prameny dokonce uvádějí informaci, že kvůli vysokému počtu mrtvol v řekách nebylo možno konzumovat ryby.
Zdroj Foto: Wikimedia
