Jenže jaký je jeho původní smysl? Poprvé se MDŽ slavilo před sto lety jako připomenutí tisíců žen, které demonstrovaly za volební právo a lepší pracovní podmínky. Historie Dne žen, jak se mu zpočátku říkalo, začíná už v roce 1907, kdy na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu vystoupila rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo.
Až o tři roky později, v roce 1910 na II. mezinárodní konferenci žen – socialistek v Kodani, navrhla Klára Zetkinová, aby se ženy v příštím roce v různých zemích Evropy v určitý den sešly a požadovaly volební právo. Poprvé se takto ženy sešly v roce 1911 v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a v Americe.
Původním cílem svátku bylo sjednocení volebního práva
Původním cílem zavedení tohoto svátku bylo hlavně sjednocení volebního práva. To měly na počátku 20. století ženy jen v hrstce zemí světa, z těch evropských pouze ve Finsku. Československopatřilo k těm progresivnějším. Všeobecné hlasovací právo u nás bylo zavedeno v roce 1919.
MDŽ v Česku
8. březen je dnem, kdy se v mnoha zemích světa slaví Mezinárodní den žen, jehož historie sahá až do přelomu 19. a 20. století. Mnozí našinci by však tento svátek nejraději viděli v propadlišti dějin, jelikož jej zřejmě považují za výhradní výtvor bývalého režimu. A jeho původní smysl neznají či nechtějí znát. Je samozřejmě pravdou, že MDŽ bylo komunistickým režimem silně zneužito, avšak takový Den matek byl zase zneužit fašisty a také se nad tím dnes nikdo příliš nepozastavuje. V období změn, které následovalo po revoluci v roce 1989, byl tedy Mezinárodní den žen jako nepatřičný z kalendáře opravdu vyškrtnut.
Statut významného dne mu byl navrácen až v roce 2004.
Historie MDŽ
Mezinárodní den žen se nezrodil jako svátek. Na počátku byla stávka amerických žen pracujících v textilních továrnách, která se uskutečnila v roce 1857. Tyto ženy se chtěly domoci zlepšení pracovních podmínek. Ono toto období bylo dobou expanze a rychlého nárůstu populace, ale také dobou silné sociální nestability. Ženy začaly masově vstupovat do sféry placeného zaměstnání, avšak pracovní podmínky i výdělky byly ubohé.
Proto začaly vznikat první odborové svazy. V roce 1903 vznikla v USA Women ́s Trade Union League, která o pět let později stála v čele stávky v newyorské textilní továrně. Tehdy přes 20 tisíc zaměstnankyň stávkovalo po 13 mrazivých zimních týdnů za zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd. Majitel továrny se odmítl jejich požadavky zabývat a většina žen přišla o práci. Situace v továrně však měla tragické vyústění v roce 1911. Při požáru budovy sfalešnými požárními východy, zamčeným hlavním vchodem a halami plnými hořlavin zahynulo mnoho žen. Na základě této události se nakonec ženským aktivistkám podařilo dosáhnout mnohých změn v americkém pracovním právu.
Paradoxem je, že pouhý týden před touto tragédií proběhly v Německu, Rakousku a Dánsku oficiální oslavy prvního Mezinárodního dne žen. Návrh na ustanovení tohoto svátku byl totiž přijat již o rok dříve na Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. Tehdy ještě nebyl určen konkrétní den, až později se datum MDŽ ustálilo na druhé březnové neděli a následně na 8. březnu.
Ruské ženy MDŽ poprvé oslavily v roce 1913, v únoru 1917 pak vyšly do ulic pod heslem „chléb a mír“. Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda schválila mimo jiné i volební právo žen.
V roce 1975 pak byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán i organizací OSN a v důsledkou toho jej přijaly mnohé národní vlády. Přestože již uplynulo mnoho let a mnohé z požadavků prvních průkopnic a průkopníků byly naplněny, zůstává problematika rovných práv stále živá. A tak připomínat si dnes Mezinárodní den žen znamená podepsat se pod požadavek rovných příležitostí v rodině, vzdělání i zaměstnání a posílení postavení žen ve světovém měřítku.
