Seriálový hit Narcos, za kterým stojí Netflix (jak jinak), se před nedávnem vrátil s druhou sérií. Zatímco v té první jsme sledovali především vzestup Pabla Escobara, historicky nejznámějšího narkobarona, ve druhé sledujeme, jak se na vrcholu musí udržet. A také jak ve válce, kterou vlastně začal, musí přežít.
Netřeba hlubších zamyšlení a zdlouhavých analýz, abyste brzy přišli na to, že i podruhé je tahle kriminální freska stejně vybroušená jako poprvé. Na formální stránku nelze říct ani popel, protože Narcos jsou dalším seriálem, který potvrzuje současnou vysokou úroveň televizní práce, která mnohdy předčí některé rádoby velkofilmy v kinech.
Výborná režie, kvalitní kamera a skvělé obsazení jsou u seriálů z Netflixu vlastně už samozřejmostí. Čím Narcos ale zaujmou oproti své konkurenci, je příběh. Ne, že by ostatní seriály neoplývaly zajímavými scénáři, originálními nápady a podobně, nicméně síla téhle podívané tkví v její autenticitě. Nejsem naivní a vím, že ledacos je přikrášlené, všelijak ohnuté a podobně (viz níže), ale základ je jasný. Vše, co sledujete, se víceméně dělo.
A je to vlastně velmi děsivá podívaná. Situace kolem drogových kartelů a jejich válek zasela do srdce Kolumbie strach a chaos a celou zemi změnila v jedno velké bitevní pole. Obyčejní lidé, především v Bogotě či Medellínu, se běžně stávali obětmi různých útoků a protiútoků a stát se v té době policistou se rovnalo takřka rozsudku smrti. Nicméně morbidně přiznám, že mně to (a podle výsledků sledovanosti miliony dalších) jednoduše fascinuje.
Dramatický oblouk, kdy na jedné straně sledujeme Escobarovy kroky a na straně druhé jeho stíhání pohledem dvou agentů DEA, tentokrát doplňuje významně i strana třetí, neméně zajímavá. I proto jsou události v jednotlivých epizodách nahuštěny a nevznikají zbytečná hluchá místa. Píšu to, protože záhy po vypuštění druhé série byla potvrzena rovnou třetí a čtvrtá. Zaskočilo mě to, protože jsem očekával Pablovu smrt a konec seriálu již teď po druhé. I proto jsem se obával, že děj se roztahá. Zbytečně.
(Edit: Recenzi jsem sepsal už po sedmém díle. To, co přišlo v závěru, jsem nečekal a v tom případě fakt netuším, o čem by měla být třetí a čtvrtá série. Ale Netflix něco vymyslí 😉 )
Tvůrci vědí, co dělají a nenechávají diváka nudit. Naopak i tentokrát budete dění na obrazovce mnohdy sledovat úplně bez dechu. Navíc si přiznejme, přestože byl Escobar parchant prohnilej skrz na skrz, jako postava má řádnou dávku charismatu. V reálu to dokazoval fakt, že spousta obyčejných lidí stála i za ním v jeho „boji s vládou“. (I když za to částečně mohlo také to, že Pablo věděl, kam strčit prachy, aby si lidi naklonil).
Na druhé straně barikády zaujme především plukovník Carillo. Jenomže v tomto případě jde zrovna o scénáristickou fikci. Takovýto člověk v Escobarově stíhání nefiguruje. Dle mého názoru především proto, že tvůrci nechtěli spojovat interpretované skutky s reálnou postavou plukovníka Huga Martinéze, který se ale v seriálu nakonec také objevuje. Proto ho takto „rozdvojili“. Jinými slovy Carillo je stejný sociopat jako Pablo, jen kope za správný tým.
Každopádně, jestli jste viděli první sérii, tak máte představu, co vás čeká. Druhá série přináší v podstatě to samé a není ani o fous horší. O to více mě překvapuje, že Narcos třeba absolutně míjejí Emmy. Kdyby třeba Pablo ještě žil… no… A vy, kteří jste tento skvost do teď míjeli, neblbněte a okamžitě se do toho pusťte. V dnešní přeseriálované době (myšleno jen v tom nejlepším) to zní jako floskule, ale tohle je skutečně jedinečná záležitost a jedna z nejlepších věcí, které můžete nejen v televizi zrovna vidět.
Foto: Facebook
