Dospělí Češi a Češky velmi často podceňují svou ochranu očkováním. S výjimkou některých odpůrců nechávají své ratolesti očkovat podle stanoveného očkovacího kalendáře. Že má ale Česko už sedm let očkovací kalendář pro dospělé, už většina Čechů neví.
Doporučeními očkovacího kalendáře pro dospělé se řídí v Česku jen málo lidí, uvedl vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové profesor Roman Chlíbek. „Očkování v dětství není celoživotní, v dospělosti už nechrání. Dětské infekce se přitom mohou objevit i u dospělých, zvláště u seniorů,“ řekl Chlíbek.
S přibývajícím věkem totiž klesá obranyschopnost organismu. Zatímco mezi dvacátým a třicátým rokem života je imunitní odpověď organismu vysoká a výskyt infekčních nemocí naopak nejnižší, imunita šedesátníka je podle profesora Chlíbka srovnatelná s obranyschopností kojenců.
Dospělí lidé podle něj totiž nevnímají vakcinaci jako samozřejmou součást péče o jejich zdraví. S přechodem od pediatra k praktickému lékaři jich navíc celá řada přestane docházet na pravidelnou prevenci, takže jim lékař ani očkování nemůže doporučit. Většina lidí tak navštěvuje svého lékaře jen v případech, kdy mají závažnější zdravotní obtíže. Navíc mnoho z těch, kteří by o očkování zájem i měli, se odradí faktem, že většinu očkování si musí v dospělosti hradit sami.
Podle něj má pro zdravé dospělé smysl dát se nově očkovat či přeočkovat proti nemocem, kde očkování bylo zahájeno v dětství. Druhá kategorie jsou senioři od 65 let věku, kteří jsou kvůli poklesu imunity ve větším riziku infekcí, včetně závažných komplikací a úmrtí. Očkování je doporučeno také chronicky nemocným lidem, zdravotní pojišťovny jim řadu vakcín hradí.
Každý by si podle Chlíbka rozhodně měl hlídat přeočkování proti tetanu po deseti až 15 letech, od 60 let věku by lidé měli být přeočkováni každých deset let. „Určitě je vhodné se jednou za život nechat přeočkovat proti černému kašli, zvláště jsou-li v rodině malé děti, protože výskyt této infekce stoupá,“ řekl. Od neočkovaných dospělých se totiž mohou nakazit kojenci v době, než nastoupí plná ochrana z jejich očkování.
Na ochranu novorozenců se nově očkují těhotné v poslední třetině gravidity proti černému kašli a chřipce. Aktivisté to odmítají, podle nich vakcíny škodí nenarozenému dítěti. Podle Chlíbka ale studie potvrdily přínos očkování pro matku i dítě.
K dalším očkováním v dospělém věku profesor doplnil, že kdo nebyl očkovaný v dětství proti žloutence C a B, měl by si ho doplnit, hodí se mu to i pro cestování. „Samostatnou kapitolou je očkování proti klíšťové encefalitidě, máme nejvyšší výskyt v Evropě, a s narůstajícím věkem narůstá závažnost průběhu i komplikací,“ řekl. Světová zdravotnická organizace doporučuje pro seniory také očkování proti pneumokokům, zdravotní pojišťovnu levnější variantu plně hradí.
V dospělosti lze očkovat minimálně proti 15 nemocem:
| žloutenka A |
| žloutenka B |
| plané neštovice |
| tetanus |
| černý (dávivý) kašel |
| chřipka |
| pneumokoková onemocnění (zápal plic) |
| rakovina děložního čípku (virus HPV) |
| vzteklina |
| klíšťový zánět mozku |
| spalničky |
| meningokokové onemocnění |
| příušnice |
| zarděnky |
| záškrt |
Zdroj: Česká vakcinologická společnost, ČTK
Foto: Pixabay
