Nové Star Wars jsou tady. Rogue One, film, který v podstatě převyprávěl titulky z Epizody IV, bude budit rozporuplné emoce. Sedne více fanouškům, především těm nejzarytějším, kterým zajímavým způsobem rozšíří oblíbené univerzum. Lidem, kteří nejsou s Hvězdnými válkami až tak seznámeni, nebo nepropadají kouzlu předaleké galaxie tak snadno, nemusí být úplně po chuti.
Abych byl upřímný, tak já patřím ke skalním, což byste při čtení následujících řádků měli zohlednit. Přesto začnu výtkou, protože mě překvapil na akční film velmi pomalý rozjezd. Snímek je v podstatě rozdělený na dvě poloviny, kdy v první vznikají příběhové kontury, jakési seznámení s postavami, a pak se asi po hodině konečně můžeme překlopit k napínavější a dramatičtější akci.
Zároveň je to ale zajímavá možnost si prohlédnout, jak vypadá válka mezi Impériem a Aliancí na postižených planetách, aniž by do dění zasahovali noblesní Jediové. Slovo noblesní jsem použil záměrně, protože už od začátku kampaně dává Rogue One najevo, že bude jiný, špinavější, oprýskanější, „reálnější“. A taky že je.
Rogue One přináší válku, nejen ideály
Ukazuje i odvrácenou stranu šlechetné rebelské strany, kdy třeba kapitán Cassian Andor (Diego Luna) nemá daleko k obyčejnému chladnokrevnému zabijákovi, který udělá cokoliv pro svou věc, a veškeré alianční akce na plátně lavírují na pomezí teroristického útoku. Ale válka je neúprosná a to se režiséru Garethu Edwardsovi daří poměrně slušně vykreslovat. Proto se asi poprvé nebudou „Star Wars“ moc líbit dětem.
Každopádně Rogue One nedokáže po dějové stránce moc překvapit. Jak to dopadne, víme asi všichni, rámec příběhu zase vykreslily poměrně jasně trailery. V tomto ohledu pšenka nekvete, přesto musím ocenit provázanost s Novou nadějí a divák znalý Hvězdných válek si bude užívat detaily.
A co Darth Vader?
Ze záležitostí, které potěší pravého fanouška, asi nejvíce boduje přítomnost Darth Vadera. Ta sice není moc dlouhá, ale vždy intenzivní. Za to Velkomoff Tarkin mi velkou radost neudělal. Tedy ne že by mi vadilo, že se také zastavil, ale digitální provedení se úplně nepovedlo. Což překvapí v kontextu zbytku filmu, kdy triky dosahují samozřejmě vysoké úrovně a životnost třeba nehumanoidních postav je mnohem uvěřitelnější než mimika počítačem stvořené tváře Petera Cushinga.
Když bych to měl objektivně shrnout, tak je potřeba si přiznat, že Rogue One nepůsobí vůči zbytku Star Wars univerza zásadně. Spíše jako zkazka a pověst, která vytváří podhoubí pro mnohem důležitější a velkolepější příběh. Ten samozřejmě existuje a velká většina z nás ho zbožňuje. A pro ty z nás je určený i tenhle film o hrdinské rebelské akci, která ho celý započala.
Subjektivně zhodnoceno jsem odcházel z kina spokojený. Přesto úplně do stropu radostí se mi skákat také nechtělo. Až zhlédnu film podruhé (potřetí…), tak definitivně uvidím, jak vysoko/nízko se na žebříčku oblíbenosti Star Wars filmů (kterému mimochodem vládne Impérium vrací úder) usadí.
Jinak běžný divák, nebo i přísnější fanda, nemusí dostat to, co očekává. Protože z jeho pohledu se mu servíruje jednohubka, která může být hůře stravitelná. Přesto nadprůměrná akce, zajímavé provedení a slušné obsazení zaručují poměrně kvalitní jednorázový zážitek.
Foto: Oficiální stránky fimu
