Cena igelitu a gumáků rostla třetí den festivalu úměrně se srážkami. Zatímco ve čtvrtek bylo alternativou pár minut pod střechou, včerejšek propršel až do půlnoci celý.
Návštěvníci ale neházeli šavli do žita a snažili se udržet si dobrou náladu. Při vstupu do areálu jste tak mohli vidět masu lidí usmívajících na potkání, skákajících v kalužích a tančících v dešti. Slunce v duši probouzel už od začátku vesele poskakující Albert Černý s kapelou Lake Malawi.
Každý by Zlatě Holušové nejraději líbal ruce za nápad s diskuzními fóry, které přinášely suché útočiště před slejvákem venku. Nejvíce lákal opět Robert Fulghum, tentokráte bez rezervací a téměř bez šance urvat místo. Kdo neměl to štěstí, mohl zamířit o pár metrů dál na debatu s uprchlíky žijícími a působícími v Česku a podívat se na tuhle problematiku z nového úhlu.
Promrzlá těla rozpumpovala na hlavní stage zpěvačka Caro Emerald. Rostoucí fenomén stále více populárních elektro swingových večerů kápl do noty nejednomu návštěvníkovi. Zima zasáhla nejspíše i na Monkey Business. Dav lidí byl tak pevně semknutý a namačkaný, že se během koncertu nedalo dostat z jednoho konce na druhý.
Indie-rockoví Kodaline se snažili přenést diváky, do v tu chvíli hostinnějších oblastí, záběry na irské pláně. Poklidnější show na rozhraní U2 a Coldplay sice až na pár lidí tančících v kalužích dav nerozhýbala, zato rozehřála nejedno srdce.
Po půlnoci stihlo hlavní stage už jen jedno vystoupení. Američtí Thievery Comporation, kteří zas tolik netáhli. O dost nadšenější a vděčnější publikum měl na druhé straně areálu Jan Blomqvist & Band. V rytmech berlínského elektra a barevné světelné show se mohl každý dostatečně vyřádit.
Foto: Colours of Ostrava – Matyáš Theuer
