Bond. James Bond. Auta. Silná auta. Zabijáci. Nebezpeční zabijáci. Baby. Sexy baby. Hit me baby one more time.
Sázky jsou tentokrát opravdu vysoké, neboť se Bond dostane na stopu organizaci SPECTRE, vedené jistým Oberhauserem (Christoph Waltz), která stojí za většinou organizovaného zločinu po celém světě. A nyní má být oficiálně spuštěn mezinárodní protiteroristický špionážní systém, který ve skutečnosti bude sloužit také Oberhauserovi. A do toho se nějak zapleta mladičká sexy psycholožka Madeleine (Léa Seydouxová), které Oberhauser zabil otce.
A ke konci filmu dojde k jistému zásadnímu odhalení a polorebootu, který je trochu podobný závěru Star Treku: Do temnoty (více ve spoilerech na konci článku). To znamená, že tentokrát jde opravdu o víc a jistým způsobem vyvrcholí něco, co začalo v několika předchozích filmech – což je dobře. Na druhou stranu to ale znamená, že v příštích filmech už scenáristé nemají kam dál jít, pokud v nich nebudou mimozemšťani, nebo se nebudou odehrávat v Matrixu…
Takže bond střídá ženy, dopravní prostředky a exotické lokace, pere se s Draxem ze Strážců galaxie a téměř se nekonají polodebilní vtípky, známé z předchozích bondovek. Tedy, pár jich ve filmu je a pořád jsou rušivé (důchodce s maličkým autíčkem se připlete do Bondovy honičky, haha). Ale je jich opravdu jen pár.
Scénář naznačuje pár hlubších myšlenek, ale většinou to jsou jen náznaky, které nejsou pořádně vytěženy:
- „Hodní“ jsou M a „staří klasičtí špioni“, zatímco „zlí“ jsou ti, kteří chtějí zprovoznit globální špionání systém. Proč? Copak M a spol. v minulých desetiletích nešpehovali a neodposlouchávali o sto šest, bez ohledu na státní hranice? Obávám se, že tento motiv je ve filmu jen proto, že je dnes mezi mládeží módní fandit Edwardu Snowdenovi.
- Uprostřed filmu je skvělý moment, kdy si polospící a zřejmě i přiopilý Bond začne povídat s myší, která se náhodou objeví v jeho hotelovém pokoji. Dodává to jeho postavě úžasný lidský rozměr a je škoda, že takových okamžiků není ve filmu (a v celé sérii) mnohem víc.
- Celý závěr filmu je poněkud divný a příliš se snaží ukojit skalní fanoušky, ale o tom až ve spoilerech.
Soundtrack Thomase Newmana mi tentokrát připadal znatelně lepší, než v předchozím filmu (kde byl také od něj). Hudba je velmi epická a monumenáltní i ve scénách, kde se nic epického/monumentálního neděje, tudíž je aspoň co poslouchat a Newmanovy instrumentace jsou příjemnou alternativou k Zimmerovi a Williamsovi (protože jiný styl epické hudby se dnes prakticky nikdo skládat nesnaží). Jen škoda toho divného úvodního songu, který zní, jako kdyby film měl být o Bondově coming outu:
Hlavní, a naprosto objektivní problém spočívá v dvouapůlhodinové délce, která je u filmu s takovouto strukturou a nedostatkem vývoje postav naprosto neomluvitelná.
Nejnovější Bond je celkově o trochu lepší, než ten předchozí, ale ne o tolik, aby to stálo za přidaných 10 procent.
Tento plakát je zajímavý tím, že jsou na něm dva Jamesové Bondové (jeden v popředí, druhý v masce)
Následují SPOILERY SPOILERY SPOILERY až do konce článku:
V závěru filmu Bond zjistí, že Oberhauser je jeho nevlastní bratr, protože byl (Bond) vychováván v dětství Oberhauserovým otcem. Kromě toho vyjde najevo, že všichni předchozí bondovští padouši (od Casina Royale) pracovali pro Oberhausera a že Oberhauser na oplátku za jejich zabití zlikvidoval všechny Bondovy milované ženy (včetně předchozí M).
V souvislosti s tím dojde k jednomu nepřekousnutelně debilnímu zvratu, kdy Q zjistí, že Oberhauserova DNA skutečně souhlasí s DNA toho chlapce, který před 20 lety údajně zahynul v lavině. Odkud sakra měla MI6 k dispozici DNA vzorek nějakého neznámého rakouského chlapce, který zmizel před 20 lety v lavině (vzhledem k tomu, že ten vzorek musel nutně být odebrán před tím zmizením)?
Následně zjistíme, že Oberhauser má zálibu v perských kočkách a béžových sakách se specifickými límci – a v tuto chvíli modří už vědí! Oberhauser si totiž „radši nechává říkat po matce – Ernst Stavro Blofeld“. Boom, zásah!
Následně Bond samozřejmě Oberhausera / Blofelda převeze a vyhodí celou jeho základnu do vzduchu v obrovské explozi, kterou Blofeld samozřejmě přežije (neznámo jak) a získá jizvu přes oko. Boom, zásah, potopená!
Finále pak proběhne v Londýně, kde Blofeld připraví na Bonda neuvěřitelně složitou past v opuštěné budově starého Scotland Yardu, za kterou by se nemusel stydět ani Jigsaw. Bond zachrání Madeleine z pasti a mistrně využije toho, že Blofeld vše z povzdálí sleduje přesně takovým způsobem, aby mohl být snadno zlikvidován jedním člověkem s revolverem v ruce.
Na konci je Blofeld zatčen a Bond odjíždí ve starém Aston Martinu, aby začal šťastný rodinný živod s Madeleine, která se do něj někdy mezi výbuchy a souložením stihla zamilovat. Z toho vyplývá, že Blofeld nezbytně musí utéct a paní Bondovou zabít, což před pěti desetiletími stihl ještě před koncem filmu, takže nechápu, proč s tím nyní čeká na další díl.
Celý konec nejenže je příliš nastavovaný, ale kvůli tomu, aby patřičně vyhecoval ortodoxní bondovské fanoušky, zbytečně zachází až ke zvratům, které se hodí spíše do divadelní hry Járy Cimrmana.
