Otázka Jak se zbavit strachu? se nejen na internetu, ale obecně ve společnosti objevuje vcelku často. Lidé přicházejí na to, že žít se strachem není přirozené. Že strach je krabice, ve které si každý z nás nese to, co za celý život získal, ať už od svých rodičů, ale také v rámci nepříjemných situací či nehod. Ať už je to jakkoli – nenechte ho vládnout.
Strach ze společnosti
Bojíme se, že nebudeme dostatečně přijímání společností. Ptáme se sami sebe Co na to řeknou ostatní? a podle toho se také chováme. S každým kompromisem však z davu vystoupí další člověk, kterému se svým rozhodnutím nezavděčíme. A takto to může jít donekonečna, dokud si sami neuvědomíme, že jediným soudcem našich rozhodnutí jsme my sami.
To si nemůžu vzít na sebe, jak by se na mě asi lidi dívali?
Neustále se ohlížíme a v myšlenkách myslíme na ostatní, na naše okolí, na cizí lidi v tramvajích, na zastávkách a v obchodních centrech. Proč? Proč nám vlastně tolik záleží na názorech ostatních, na názorech zcela cizích lidí? Odpověď je až překvapivě jednoduchá – naše ego se chce blýsknout ve všech očích světa.
Stávají se z nás loutky, které se podle potřeb druhých převlékají do jiných a nekomfortních kostýmů.
Strach z neúspěchu
Píšete svou první knihu? Namalovali jste obraz? Natočili první video? Co následuje po pocitu plné euforie a radosti z dokončeného díla? Strach. Strach z neúspěchu. Strach, se kterým se setkalo 90 % všech. A to nejen ve škole, v práci, ale také doma. Strach z neúspěchu je převlečený šarlatán omezující vaše sebevědomí a snižující hodnotu vaší práce.
Nedovolte mu to!
Nikdo nemá právo hodnotit a soudit jiného člověka. A pokud jste si takovým strachem z neúspěchu již někdy prošli, víte, že jde vlastně o takového malého bubáka uvnitř nás, který nás vědomě napadá za to, že chceme něco veřejně zpřístupnit a jak se říká jít s kůží na trh. Věřte sami sobě – věřte, že to, co děláte, stojí za to. Že vaše práce, dílo či nápad je výjimečný.
Strach z neúspěchu naši práci již předem zatracuje.
Strach z viny
Myslíte si, že jako normální člověk, který není vrahem, zlodějem či jiným lotrem, nemůžete mít strach z viny? Omyl. Denně se pocitem viny trápí nespočetně velké množství lidí, kteří ale v podstatě nic neudělali. Proč se tedy trápí?
Strach z provinění vůči jiné osobě je vcelku častým pocitem.
Obvykle se tento strach projevuje tím, že člověk ustupuje od svých prvotních plánů, aby vyhověl jiným – rodičům, svým sourozencům nebo partnerovi. A není pravidlem, že musí právě mezi těmito lidmi dojít k nějakému konfliktu. Co třeba tato situace:
Maminka potřebuje nutně odjet na pracovní schůzku, její auto ovšem není pojízdné, a tak žádá vás jako řidiče, abyste ji tam odvezli. Vy však v rámci svých povinností i plánů jednoduše nemůžete. A když tedy své mamince oznámíte, že to bohužel nelze, její reakce je však smířlivě smutná. A co následuje? Pocit viny. Pocit, že KVŮLI vám bude muset řešit jiný způsob dopravy, že KVŮLI vám teď bude smutná a že KVŮLI vám má komplikace.
Přitom vy nemůžete ani za to, že se jí porouchalo auto, ani za to, že má pracovní schůzku zrovna ve chvíli, kdy máte jiný program. Jak se takového strachu zbavit?
Důležité je pracovat na vlastní sebelásce – lásce k sobě – i na uvědomění sebe sama. Láska a respekt k rodičům není tvořen plněním úkolů a žádostí. Máte právo na odlišný názor, na vlastní program i odpověď NE.
Strach je náš přítel, jen naše ego z něj dělá nepřítele, který zná i tu nejskrytější slabinu v našem těle.
Zdroj fotografií: freepik.com
