Máte už nějaké fotografické zkušenosti a hledáte inspiraci pro nové projekty? Nechcete být otrokem mainstreamových výzev pokrývajících 365 dní v roce? Možná vás inspirují právě tyto nové tipy!
Padesát na padesát
Svět kolem nás je rozmanitý, už jen šálek ranní kávy se vznášejícím se kouřovým oparem může být dobrým námětem pro fotografický start do nového dne. Co se ale zkusit omezit jen na určité ohnisko? Vytvoření například série padesáti fotografií s 50mm ohniskem může překvapit i vás samotné. Tahle výzva totiž procvičí, ale i potrápí vaše fotografické oko. Ony zoomovací objektivy mají něco do sebe, co se týče nepřeberného množství možností, jak zabrat jeden výjev mnoha způsoby. Když se ale omezíte jen na jednu ohniskovou vzdálenost bez možnosti zoomování, naučíte se lépe pracovat se svým fotoaparátem a využitím jeho možností. Kromě kreativního používání například různé hloubky ostrosti se také naučíte vnímat perspektivu předmětů okolo sebe – a to se vyplatí!
Malba světlem
Je to vlastně takový osobní návrat ke kořenům fotografie. Vždyť samotný výraz fotografie znamená malba světlem, proč to tedy nevyzkoušet v praxi? Každý den míjíme spoustu obyčejných výjevů, které ale s trochou přemýšlení můžeme ozvláštnit něčím tak jednoduchým, a přesto tak složitým, jako je práce se světlem. Komponování za pomoci světla a stínu nám umožní porušování základních pravidel. Proč by musel stát hlavní objekt v popředí a zároveň být nasvícený? Nemohl by být například kontrastně tmavý a nasvíceno by bylo až pozadí?
Tenhle projekt je časově náročný, už jen proto, že pokud chcete pořizovat zajímavé snímky v exteriéru, budete muset patrně hodně chodit, obcházet, obhlížet a také čekat a vymýšlet. Ono se totiž jen málokdy stane, že přijdeme v ideální čas k ideálně nasvícenému objektu, vyfotíme, odcházíme. I dlouho očekávaný a plánovaný západ slunce může být focen několik dní. Trpělivosti zdar!
Zrcadlový příběh
Skoro každý z nás začíná den pohledem do zrcadla. Na odraz v zrcadle jsme si zvykli natolik, že už nevnímáme jeho jedinečnost, a to je možná škoda. Kdy jste se naposled podívali zvenčí do oken? I při procházce ve městě stačí zvednout hlavu – v oknech a prosklených kancelářských budovách se mnohdy odrážejí zajímavé výjevy a fotograf tak může zachytit doslova dva v jednom. Nebo napadlo vás se někdy podívat na svět pomocí autozrcátek i jinak než jako řidič?
Humans of…
Tuto mánii odstartoval spuštěním svého blogu s názvem Humans of New York fotograf Brandon Stanton, který prostřednictvím street photography vypráví mnohdy neobyčejné příběhy obyčejných lidí žijících v New Yorku. K čemu že vám to je? Minimálně to prohloubí a vycvičí vaši odolnost a odvahu. Takové focení krajin je rozhodně krásná věc, musí se to umět a musíte mít dobrý cit pro kompozici. Kdy jste ale naposledy vykročili jistým krokem k neznámému člověku na ulici a oslovili jej s prosbou, zda si jej můžete vyfotit? Kromě zajímavé fotky navíc můžete díky bezprostřední blízkosti poznat inspirující osobnost toho, koho si fotíte. A navíc zocelíte své nervy i komunikační schopnosti. A o komunikaci při fotografování lidí jde přece nejvíc, nemyslíte?
Jeden den v životě
Vůbec nemusí jít o významný den, ba naopak. Postupné zdokumentování jednoho rutinního dne od kartáčku na zuby až po večerní přikrytí peřinou může být pěkným zpestřením vašeho dne. Pokud máte tolerantního šéfa. A partnera. A celou rodinu. Nicméně detailní dokumentování jednodenní rutiny vás kromě kompozice záběrů donutí zamyslet se nad spoustou činností, které během dne bezděky děláte. Kromě zajímavé série se tak můžete dobrat k významné životní změně a kdoví, třeba místo večerního polehávání u televize budete pravidelně vyrážet fotit.