Seriál The Walking Dead, který se u nás poněkud nešťastně musel překládat – na Živí mrtví (opravdu děsivé) – má na kontě už 6 sérií. Za pár dní očekáváme příchod další. Tak pojďme trochu představovat, trochu rekapitulovat a trošku kritizovat. SPOILER ALERT.
Dobrý den, jmenuji se Zombie
Rick (Andrew Lincoln), náš typický klaďas číslo 1, se probudil do postapokalyptického světa, který z větší části okupují šourající se mrtvolky. Posbíral žijící jedince, zbytky duchapřítomnosti a odklidil se někam do „bezpečí“. Tak nějak zkratkovitě řečeno.
Ale bezpečí není nikde dlouho, takže skupinka se pořád přemisťuje. Ani její složení nezůstává jednotné. Pokud si lehce a rychle vytváříte k postavám vztah, bude vás to bolet. A hodně.
Kde nás zanechala 6. série
Hrozba, která doléhala na Rickovu skupinu, přesáhla únosnou mez, tedy pokud nějaká v tomhle světě existuje. Nedaleko od Alexandrie, kde grupa v relativním bezpečí přežívala, je totiž lom, ve kterém se shromažďovali mrtváci, a bylo jen otázkou času, kdy tato masa hnijících těl prorazí závory. Rick proto přišel s plánem odlákat armádu daleko od „domova“. Plán se povedl jen částečně a tlupa přeživších se opět o něco zmenšila. Kromě zombíků na skupinu útočili i lidé a ti už po nějakou dobu představovali mnohem větší problém. Dokazuje to i finální díl 6. série, kdy byla část skupiny zajatá a má se podvolit svému novému kápovi Neganovi. Ale ten si nejdřív zanotuje Ententýky a někoho disciplinárně potrestá smrtí. Koho, to se ze zatím posledního záběru The Walking Dead zdá být zřejmé, nikoliv jisté. Zjistíme to už 23. října.
Seriál, který není pro každého
I když žebříček oblíbenosti na CSFD.cz říká opak. Živí mrtví je totiž 15. nejoblíbenější seriál. Ale ačkoliv dosahuje červených hodnot, jednotlivá hodnocení jsou vrtkavá jako nově stvořený zombíček.
Osobně na The Walking Dead vidím víc záporů než kladů. Rozhodně bych pochválila masky, i když to už za mě udělaly ceny Emmy, které v této kategorii za rok 2011 a 2012 seriál obdržel. Tam ale mé nadšení končí a přichází smířlivost. Herecké výkony byly… v pořádku. Nejsem ta, která probrečela tunu kapesníčků. Oblíbila jsem si pouze jednu jedinou postavu, a tu představuje Norman Reedus, který byl skvělou volbou, protože Normanovo charisma perfektně ladí k Darylovu charakteru.
A tady začíná kritika. Mám ráda tématiku zombie. Problém pro mě nastal, když se zombíci dostali na druhou kolej. Ve 3. sérii dali hlavní slovo lidskému naturelu a místo toho, aby se přeživší spojili, šli si po krku kvůli moci. Byly díly, kdy se chudák zombík jenom prošel kolem, jakoby mimochodem.
Seriál celkově nepřináší nic originálního. Postavu Ricka i celý jeho vývoj už jsme taky někde viděli. Míra patetiky je pro americké seriály typická, tady si ji ale mohli odpustit, stejně jako opět naprosto typické velké řeči: „Tyhle lidi nasrat neměli„.
Úspěch The Walking Dead prostě není ve skvělých hereckých výkonech, v pohlcující atmosféře a rozhodně ne v geniálním scénáři. Je v nápadu, který zřejmě přišel v pravou chvíli a byl pojat tak, že dokázal zaujmout a vyslovené nadšence pro zombie tematiku i uspokojit. Což se řadě seriálů či filmů se stejnou hlavní myšlenkou nepovedlo, cílím teď hlavně na Fear The Walking Dead.
Tak jak tak, ještě máme před sebou nějaký ten díl. Scénáristé nechali fanoušky poslední scénou trochu potrápit. Způsob, kterým napětí vybudovali, nebyl sice nijak originální, ale řekla bych, že zabral. Brzy se to rozsekne.
PS: Abych ubrala na své negativitě, tak se přiznám, že jsem si odnesla i ponaučení: Někdy želva není kámoš, někdy je želva jídlo.
Foto: The Walking Dead
