První dubnový den je uznávaným svátkem všech vtipálků, kteří se svými aprílovými žertíky baví na účet svého okolí. Aprílová tradice ale není žádnou novinkou.
Naše babičky se z legrace na apríla posílaly pro bublinky do vodováhy, mezery do žebříku nebo komáří sádlo. Dnes už vás asi pro komáří sádlo 1. dubna nikdo nepošle, nicméně přesto je dobré mít se na apríla na pozoru a nechat mozkové závity v pohotovosti. Už odnepaměti je tento den dnem všelijakých žertů a šprýmů.
V anglosaském světě je nazýván „dnem všech bláznů“ a v Itálii či Francii se mu říká „aprílová ryba“. Ve Španělsku ale pozor, tam se podobné taškařiny obyčejně dělají 28. prosince na Den svatých neviňátek.
Aprílová žertovná tradice je rozšířena v řadě zemí světa a datuje se asi do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.
Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, tak údajně dali vzniknout „dni všech bláznů„.
Do aprílového žertování se rádi pouštějí prakticky všichni lidé, kterým nechybí smysl pro humor a kreativita. Aprílové srandičky se s časem posunuly i od čistě mezilidské roviny i do roviny masmédií. A tak se každý rok najde alespoň jeden deník nebo rozhlasová stanice, která vypustí do světa svým čtenářům a posluchačům aprílovou smyšlenou zprávu a podle její zdařilosti se pak baví nachytáváním svých příznivců.
Že jste ještě na žádný novinářský žertík nenarazili? A už jste slyšeli, že se televize Nova chystá spojit své hlavní seriálové tahouny Ulici a Ordinaci dohromady?!
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay
