Zdravé sebevědomí je v dnešní společnosti nejjistější cestou k úspěchu

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, zda jste sebevědomý jedinec? Možná se ptáte, jak se to pozná. Zkuste si upřímně odpovědět na pár otázek.: Jednáte v souladu se svými přesvědčeními a pocity? Nebojíte se konfliktů a jednáte rozhodně? Uvědomujete si své slabé a silné stránky? Přijímáte se takoví, jací jste? I se svými chybami, aniž byste se za to obviňovali? Děláte občas něco, abyste se druhým zavděčili, zalíbili nebo od nich měli pokoj, i když to tak necítíte?

Pokud pokračujete ve čtení, objevili jste u sebe pravděpodobně prostor pro zlepšení. Proč byste měli ale vůbec něco měnit? Zdravé sebevědomí je zásadní pro spokojené vztahy, ať rodinné, milostné či pracovní, a je základem úspěchu.

„Vybudovat a udržet si ho je však neustálá celoživotní práce. Nespadne Vám samo do klína. Je to jako v posilovně. Aby svaly sílily, chce to čas, vůli a pravidelnost.“

V žádném případě ale nechci, abyste si mysleli, že je to vážná a nudná věc. Naopak, je zábavné a dobrodružné překračovat své limity a strachy, a jednat tak, jak jste si dříve mysleli, že nedokážete.

Pusťme se do toho! Nejdříve rozhodněte, na kterých svalech je třeba pracovat. Neumíte říci nahlas svůj názor? Nedokážete si jít za tím, co byste v životě chtěli? Bojíte se konfliktů a tak radši mlčíte? Věříte názorům ostatních o Vás? Neumíte se rozhodnut? Sebevědomí se utváří hlavně v našem raném dětství. Přebíráme představy našich rodičů, prarodičů a ostatních z našeho okolí o nás samotných. Pokud Vám už odmalička tloukli do hlavy, že jste k ničemu, asi nevěříte, že budete v životě úspěšní. Zkuste zavzpomínat, co jste o sobě jako malí slýchali, a vše si zapište. Pak si to přečtěte a uvědomte si, že jsou to jen názory druhých, a to jací opravdu jste a můžete být, je jen ve Vašich rukách. Také buďte neustále v kontaktu sami se sebou a uvědomujte si své chování, pocity a myšlenky. To Vám pomůže odhalit vzorce, na základě kterých fungujete.

Jako další krok je dobré přeměnit negativa na pozitiva. Vezměte si opět papír a tužku. Zapisujte pod sebe, co Vám jde špatně nebo nejde ještě tak, jak si představujete, a do sloupečku vedle napište, jak chcete, aby to vypadalo.

Například:

Bojím se mluvit na poradě před ostatními, jsem nervózní a třese se mi hlas.

X 

Na poradách před ostatními se cítím uvolněně, mluvím jasně, plynule a sebevědomě.

V hlavě se Vám to v přehršli myšlenek snadno ztratí, ale na papíře bude vše jasnější, proto je dobré to mít černé na bílém.

Nyní přistoupíme k mentálnímu tréninku. Je jím vizualizace, v rámci které si představujete situaci tak, jak chcete, aby vypadala. Barvitě a do detailů. Předstupujete na poradě před kolegy, cítíte se uvolněně, mluvíte smysluplně a zřetelně, máte dobrý pocit. Co je při vizualizaci nejdůležitější, jsou právě pocity. Cítit se dobře, tak jak se chcete při činnosti cítit i v reálu. Vlastně se tu snažíme donutit podvědomí, aby si danou situaci spojilo s dobrými pocity a přepsalo tak starý program. Pokud Vám i přes všechno snažení nejde cítit se před upřenými zraky Vašich kolegů uvolněně, je možné, že je zde hluboký blok nebo trauma z dětství. V tomto případě bude nejspíše potřeba vyhledat terapeutickou pomoc a odstranit příčinu. Vizualizaci věnujte pár minut po probuzení a před spaním.

Pokud se Vám daří cítit se v představách na poradě dobře, můžeme přistoupit k činu. Protože co si dokážete představit, dokážete i udělat! Vaše podvědomí nerozeznává představu od reality. Nevyhýbejte se rozhodnému jednání a klidně i sami nějakou poradu svolejte. Poté si zapište své úspěchy a pokroky a pochvalte se za ně. To Vás bude motivovat k dalšímu snažení. Činy jsou to, co Vás opravdu posílí a posune.

Možná to nebylo ještě stoprocentní. Nebyli jste už ve stresu před poradou a mluvilo se Vám dobře, dokud jste si nevšimli znuděných pohledů některých kolegů, a pak přišla zase nejistota. Neklesejte na mysli, že to nebylo hned perfektní! Říkala jsem Vám, že je to trénink. Prostě jste si jen při vizualizaci zapomněli představovat znuděné obličeje. Příště je tam zahrňte a snažte se opět i přesto cítit dobře.

A takto pokračujte postupně se všemi body ve svých poznámkách. Hrajte si. O nic nejde, horší to být nemůže, můžete jenom získat.

„Za neúspěchy se neviňte a netrestejte. Berte je jako příležitosti k růstu. Nenechte se odradit a nevzdávejte to, stojí to za to!“

Malá rada na závěr: O vašem sebevědomí napoví hodně i Váš postoj. Tak jako funguje změna zevnitř ven, může Vám při Vašem snažení pomoci i práce s tělem. Tělo a psychika jsou propojené a tak jedno ovlivňuje druhé. Uvědomujte si často během dne, jak stojíte. Narovnejte ramena, napřimte se a dejte hlavu trošku více vzhůru. Pravidelně a zhluboka dýchejte! Přeji Vám mnoho úspěchů a zábavy na cestě za Vaším sebevědomějším já.

Chcete se Venduly zeptat, nebo máte rovnou námět, o čem by měla napsat? Neváhejte a pište, můžete i anonymně: