Už je to více než tři roky, kdy Českou republikou otřásl skandál, kterým bylo zneužití služeb Vojenského zpravodajství pro jakýsi osobní prospěch milenky tehdejšího premiéra Petra Nečase.
A voilá! Po třech letech opletaček, přetřásání, výslechů, hledání důkazů a snah o dokazování skutečného i neskutečného máme výsledek. Jana Nečasová je nevinná, jak jsme to jen mohli nevidět… Možná, že jsme skrze její někdejší vystupování nějakým neuvěřitelným nedopatřením přehlédli křehkou stránku její duše, která oplývá empatií a nevinností. A bezprostředně negativní nahlížení na osobu současné manželky bývalého českého premiéra Petra Nečase bylo možná obrovskou životní křivdou. Snad by se měl hloupý český národ omluvit, že.
Internetem poletují prohlášení, že Jana Nečasová, dříve Nagyová, přece nemohla zneužít pravomocí, které nikdy neměla. A že je na její pokyny zneužil pan Nečas? To je přece jeho věc, neměl se nechat ovládat dominantní milenkou, to je přece jasné jako facka.
Celá kauza s tříletým odstupem a překvapivým rozuzlením působí až groteskně. Předseda vlády si nabrnkne milenku, která je ale lehce dominantní. Doposud si premiér buduje image vzorného otce s ukázkovým rodinným životem, který by na podvod či jakoukoli levárnu ani nepomyslel.
A najednou bum a prásk, na veřejnost vystřelí odposlechy hovorů, nad kterými i ti otrlejší nevěřícně kroutí hlavou. Jak je možné, aby se takto vysoce postavený politik nechal tak snadno zmanipulovat? A jak je možné, že v rozhovorech se svou milenkou působí jako malý kluk, který něco provedl?
Těžko říct, co se přesně stalo a jak přesně se jednotlivé události odehrály, ovšem označit klíčové aktéry za nevinné je poněkud směšné. Ať již Nečasová měla či neměla pravomoci, které by v případě Vojenského zpravodajství mohla zneužít, jde hlavně o to, že ona služba byla zcela evidentně zneužita. I přes pochybný a diskutabilní motiv je možné ono zneužití vystopovat.
Česká lovestory desetiletí tak málem přehlušila i věčné životní eskapády a sebevraždu Ivety Bartošové. Média se šťavnatého politického bonbónku, který byl navíc okořeněn mileneckým vztahem a dominantním vystupováním Nagyové-Nečasové, velmi ráda ujala. Po třech letech ale přišlo takové rozuzlení, že by nebylo divu, kdyby se napříště česká justice vrátila k rozsudkům za pomocí středověkých ordálů. A možná, že by to dokonce bylo spravedlivější.
Možná si teď budeme zvykat na nový mediální obraz Jany Nečasové, jakožto nevinné, hodné, milé a pokorné ženy, která byla neprávem nařčena z ošklivého podvodu, který se jí ani v nejmenším netýkal. Ruku v ruce by s ní pak mohl ukřivděně chodit David Rath, kterému by soudy mohly zpětně doložit, že skutečně netušil, že v krabici, kterou si tak spokojeně nesl při svém zadržení, byly peníze a nikoli láhve s vínem.
Je nesmírně smutné a zarážející, jakým způsobem bylo rozhodnuto. Česká veřejnost totiž znovu a opět nabývá pocitu, že některým je prostě měřeno jiným metrem a spravedlnost je věcí relativní. A pak se tedy nedivme, že se Česko ne a ne hnout z místa…
Foto: Wikimedia
