Pro mnohé je žralok zrůda z hlubin, která má spadeno na vše živé včetně člověka. To, že patří mezi predátory, nelze popřít, je však na něj nahlíženo s mnoha předsudky, které ještě utvrzují filmová zpracování hororových příběhů. Pro příklad uveďme třeba filmy Žraločí invaze (Bait, 2012), Útes smrti (The Reef, 2010) či dnes již kultovní snímek režiséra Stevena Spielberga Čelisti (Jaws, 1975).
Pro mě je žralok nádherným stvořením, které si zaslouží nejen respekt, ale také ochranu. Pohlížím na ně jako na přátele – takové psy na souši, i když by se tomuto tvrzení mohl leckdo zasmát. Mé povrchní „blond“ já má také některé druhy žraloků přeci jen raději, a to hlavně kvůli jejich vzhledu.
Svůj kladný vztah k těmto tvorům jsem lehce zakomponovala do svého života. Pravidelně se jezdím potápět a objevovat svět pod hladinou a se čtenáři se v této rubrice budu dělit nejen o své cestovatelské zážitky, ale také důležité základní informace. Dnes začneme právě ze žraloky. Žraloci patří mezi paryby a obývají většinu rozlohy moří a oceánů na zemi. Jsou to jedni z nejstarších živočichů. Je ohromující, že celkově existuje více než 470 druhů žraloků, které jsou rozděleny do třinácti řádů, včetně čtyř řádů vyhynulých. Žraloci jsou velmi dobře přizpůsobeni životu ve vodě. Mají protáhlé tělo a kůži krytou plakoidními šupinkami, jakoby potaženými sklovinou. Tato textura způsobuje velkou drsnost kůže žraloka. Mně osobně připomíná smirkový papír. Tedy kromě kůže velrybáka, ten je doslova sametový.
Žraloci mají žábry umístěné po stranách těla a jsou pověstní silou svých čelistí. Síla stisku čelistí naměřená u třímetrového žraloka činí tři tuny na 1 centimetr čtvereční (sedmdesátikilový člověk má asi 220 kg na 1 centimetr čtvereční). Zajímavé je, že žraločí zuby mají neomezenou schopnost regenerace. Po opotřebení nebo poškození se zuby ohnou dopředu a vypadnou.
Proto, když vás žralok omylem chytí za ruku, máte ji strčit hlouběji do pusy a pak vytrhnout. Řady zubů pořád dorůstají. Rychlost obnovy zubů se liší podle druhu a může trvat osm až deset dní, ale také několik měsíců. Tvar zubů žraloka závisí na tom, čím se stravuje. Obecně zuby ve spodní čelisti slouží k přidržení kořisti, zatímco zuby v čelisti horní k řezání (proto to prudké házení hlavy do stran při útoku). Žralok má k dispozici slušný arsenál smyslových orgánů, mezi které patří i jedinečné Lorenziniho ampule. Ty má žralok umístěny na hlavě. Jsou to takové černé tečky. Hlavní funkcí těchto ampulí je detekce elektrických impulsů vysílaných jinými živočichy, které vznikají svalovou činností. Další smysly jsou sluch, čich, postranní čára a smyslové dutiny.
Žraloci jsou vejcorodí, vejcoživorodí nebo živorodí. Většina se líhne z vajec kladených na dno a někteří žraloci (živorodí) přivádějí na svět mláďata. Po narození se o sebe žraločí miminka musí postarat sama. Mezi moje favority patří žralok tygří (Galeocerdo cuvier), nazývaný také tiger shark. Vyskytuje se v tropickém a subtropickém pásu, dorůstá délky šesti metrů a jeho váha dosahuje výjimečně až 1000 kilogramů. Potravou jsou mu ryby, savci, želvy či ptáci. Je považován za druhý nejnebezpečnější druh žraloka po žralokovi bílém.
Za dobu kdy se potápím, jsem se pod vodou setkala již s několika druhy žraloků včetně velkého bílého. Účastnila jsem se nejen kurzu krmení žraloků na Bahamách, ale také potápěčské expedice na Maledivách či Kajmanských ostrovech, v Belize, na Floridě, v Mexiku, na Filipínách, v Malajsii, Thajsku, Indonésii či Jižní Africe. Na Bahamy se také velmi brzy hodlám vrátit. Chci pokračovat v budování kamarádských vztahů právě s tygřími žraloky v pověstné světoznámé lokalitě Tiger Beach.
Na fotkách Eli Martinez
www.golfanddiving.com
