Tam, kde je nějaká hranice pro ženy, by zákonitě a s ohledem na rovnoprávnost měla být i mez pro muže. A taky že je, jenomže v tomto případě jsou od sebe nepoměrně vzdálené. Jak moc, to určuje naše vlastní subjektivita. Nebo myslíte, že ženská postava může být vypracovaná stejně jako ta mužská a pořád to bude: estetické, přitažlivé, ženské?
Ať už se kdokoli ohání názorem, že každý si může dělat co chce, vypadat jak chce (což samozřejmě může), tak to nic nemění na tom, že se jen málokomu líbí žena, která to s tréninkem kapánek přehnala.
Když jsem se před pár lety (opět jednou) rozhodla pravidelně navštěvovat fitness centrum, to správné jsem vybrala na druhý pokus. Jak poznat, že je to to pravé ořechové? Že pro ostatní nejste vzduch, že paní recepční nebalí mlaďoch se sluchátky většími než jeho pěst a že se cítíte být součástí spiklenecké party. To třetí chvilku trvá, musíte totiž nabýt trochu sebevědomí, díky kterému z vás bude vyzařovat, že tam patříte. A ostatní o tom nebudou pochybovat.
„Ale já nechci vypadat jako Rambo“
Proč jsem o tom ale začala mluvit: právě v tomto centru jsem totiž narazila na osobu na svém místě. Paní recepční za mnou totiž jednou přišla a důvěrně mi sdělila, že to pětikilové závaží, které jsem si nasadila na veslovací stroj, je mi úplně k ničemu. „Ale já nechci vypadat jako Rambo“, řekla jsem a musím přiznat, že ne poprvé. „Když si dáš 15kilové závaží, žádný Rambo z tebe nebude, ale bude to mít alespoň nějaký efekt. Ženy nejsou stavěné k tomu, aby se jim vytvořily svaly jaké mají muži.“ Tuto odpověď, respektive reakci, jsem dostala poprvé v životě.
Titulní otázka otevírá bránu nejen k estetickému tématu krásy a ošklivosti. Nadměrné sportování tělu může i uškodit. Nejde jenom o to, že z vás bude Rambo v punčocháčích, jde taky o zdravotní hledisko. Všeho moc škodí, to je svatá pravda, která platí i pro pohyb a svalovou zátěž. Pokud se totiž překročí zdravý limit, tělo na to zareaguje. A ne zrovna šťastně. Organismus se dostane do stresové fáze, na kterou automaticky reaguje pozastavením plodnosti. Zatím pořád nemluvím o používání steroidů, ale přirozeném pohybu v přehnané míře.
Opravdu nemůže žena nabrat takové svaly jako muži?
Silné a velké svaly nabíráte, pokud zvedáte těžké váhy, například když dřepujete se 70 kilovou činkou na ramenou. Mám možnost vidět ženy či dívky, které něco takového pravidelně dělají. Nevypadají jako muži. Můžou mít silnější a větší jakýkoliv sval na těle než ostatní méně posilující ženy, ale od mužů mají pořád daleko. Z toho odvozuji, že ne, nemůže. Tedy za předpokladu, že nejedou na steroidech.
Steroidy – slovo do pranice
Užívají se v lékařství, zneužívají se při sportování. V tom druhém případě to není to nejideálnější řešení. Steroidy vám dopomůžou k mnohem svalnatějšímu výsledku, ale je to pouze dočasné a ve vrcholovém sportu dokonce zakázané. Steroidy se totiž považují za doping, takže jakmile se něco takového najde v těle vrcholového sportovce, přichází tvrdé tresty. Nebo hádky, bitky, pláč… To v případě, kdy si sportovec něčeho takového není vědom. Jak současnost i historie ukazují, i to je možné. Ženy, které množstvím svalové hmoty opravdu připomínají muže, zřejmě steroidy už okusily.
Kde je ta hranice?
Shrnutí: Nechcete vypadat jako Rambo, nechcete mít problém s plodností, ale chcete mít vypracovanou postavu. Kam až jít, abyste nezašla daleko? Myslím, že odpověď na to našly slečny od bikiny fitness. Opět je to ale o subjektivním vnímání a konkrétních případech. Pro někoho je to už moc, pro někoho ještě málo. Pro mě osobně to ta hranice je: s tím, že sama tak vypadat nepotřebuji, ale na druhou stranu mě pohled na tyto ženy motivuje k vlastním cílům. Myslím, že to je to ideální spojení, které vede k nepřekročení hranice, za kterou čeká propast nazvaná Ztráta ženskosti. Zamyslete se nad tím, kde leží ta vaše: Co se vám ještě líbí, ale stačí vám z toho o něco méně?
Foto: Pixabay.com, Pinterest.com, Nabba-wff.cz
